Monitoring hospodaření města

Vláda ČR dne 24. srpna 2022 přijala usnesení č. 719, kterým schválila změny v monitoringu hospodaření územních samosprávných celků.

Návrh na úpravu a rozšíření stávajících informativních ukazatelů monitoringu byl Ministerstvem financí předložen za účelem získání uceleného obrazu o hospodaření ÚSC s vyšší vypovídací hodnotou, kdy bylo navrženo přidat nové informativní ukazatele a u některých stávajících ukazatelů upravit jejich parametry. 

V rámci SIMU budou nadále zachovány tři stěžejní ukazatele schválené usnesením vlády ze dne 23. října 2017 č. 742, které označujeme jako monitorující. Tyto ukazatele budou vyhodnocovány v každoročním materiálu předkládaném vládě.  Jedná se o následující ukazatele:

Pravidlo rozpočtové odpovědnosti 

• zákonem stanovená hranice 60 %

Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům 

• doporučená hranice: hodnota by neměla překročit 25 % včetně
• nově se bude zahrnovat do jejich výpočtu součet příslušných údajů z účetní závěrky ÚSC a účetních závěrek jím zřizovaných příspěvkových organizací

Běžná likvidita (dříve označována jako Celková likvidita)

• doporučená hranice: hodnota by neměla být nižší než 1 včetně (tj. interval <0; 1>)
• nově se bude zahrnovat do jejich výpočtu součet příslušných údajů z účetní závěrky ÚSC a účetních závěrek jím zřizovaných příspěvkových organizací

Za ÚSC s vyšší mírou rizika hospodaření jsou považovány ty, které překročí všechny tři monitorující ukazatele současně.

Ostatní ukazatele budou označovány jako informativní (doplňkové) a nejsou k nim stanoveny doporučené hodnoty, přičemž tyto ukazatele budou využívány pro získání uceleného obrazu o hospodaření ÚSC.

Do SIMU se přidávají následující nové informativní ukazatele:

Běžné výdaje na obyvatele

• pomocí ukazatele lze zjistit výši běžných výdajů, které ÚSC v daném roce vynaloží v přepočtu na 1 obyvatele. Lze provést meziroční srovnání v rámci ÚSC či komparaci s jinými ÚSC (v porovnatelných celcích dle počtu obyvatel);

Finanční stabilita

• ukazatel hodnotí finanční stabilitu ÚSC, resp. strukturu příjmů s ohledem na stabilitu a pravidelnost plnění celkových příjmů. Čím vyšší je ukazatel, tím nezávislejší je ÚSC na mimořádných příjmech (např. kapitálových příjmech) a naopak;

Podíl vlastních příjmů na celkových příjmech

• podíl vypovídá o finanční soběstačnosti ÚSC a jeho nezávislosti na transferových příjmech. Čím větší je hodnota tohoto indikátoru, tím je ÚSC více finančně soběstačný;

Podíl celkových konsolidovaných výdajů na běžných příjmech

• ukazatel vypovídá o míře závislosti ÚSC na kapitálových příjmech a investičních transferech;

Saldo příjmů a výdajů po konsolidaci

• rozdíl mezi příjmy a výdaji. Kladnou hodnotou se rozumí přebytek, zápornou schodek. Hodnotě salda musí vždy odpovídat hodnota financování (s opačným znaménkem). Třída financování popisuje, jak bylo s přebytkem naloženo, nebo jak byl schodek kryt;

Provozní saldo

• ukazatel vyjadřuje schopnost ÚSC generovat přebytek běžného rozpočtu, který může být využit na splácení dluhů, investice a tvorbu úspor. Výše provozního salda by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat;

Rozdíl provozního salda a uhrazených splátek dluhopisů a půjčených prostředků

• ukazatel vyjadřuje schopnost ÚSC generovat peněžní prostředky z přebytku běžného rozpočtu na investice nebo úspory. Výše tohoto ukazatele by měla být vždy kladná;

Podíl provozního salda k běžným příjmům

• ukazatel vyjadřuje, jaký podíl ze svých běžných příjmů ÚSC může použít na investice, splátky dluhu nebo úspory. Jedná se o důležitý ukazatel, který umožňuje plánovat provozní i investiční aktivity do budoucna;

Provozní saldo na obyvatele

• ukazatel zobrazuje výši provozního salda v přepočtu na 1 obyvatele. Lze použít pro komparaci s jinými ÚSC (v porovnatelných celcích dle počtu obyvatel);

Podíl investičních transferů na kapitálových výdajích

• ukazatel vyjadřuje, jakou část kapitálových výdajů ÚSC hradí přijatými transfery;

Podíl kapitálových výdajů na provozním saldu

• ukazatel vyjadřuje, z jakého podílu jsou kapitálové výdaje ÚSC kryty z provozního salda;

Krytí dluhové služby

• ukazatel hodnotí schopnost ÚSC krýt dluhové náklady využitím vygenerovaného provozního přebytku;

Dluh na obyvatele

• ukazatel na základě výše dluhu a počtu obyvatel zobrazuje výši dluhu ÚSC přepočtenou na jednoho obyvatele. Ukazatel umožňuje jednoduché srovnání mezi lety i mezi ÚSC navzájem (v porovnatelných celcích dle počtu obyvatel);

Krytí dluhu

• ukazatel určuje, do jaké míry dokáže ÚSC svým provozním přebytkem krýt vlastní dluh;

Podíl cizích zdrojů bez dotačních záloh k celkovým aktivům

• ukazatel vyjadřuje rozsah, v jakém ÚSC k financování svého majetku využívá cizí zdroje, které v sobě nezahrnují přijaté zálohy na transfery. Jedná se o modifikaci ukazatele podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům. V tomto případě jsou cizí zdroje očištěny o přijaté zálohy na transfery, které mohou v rámci cizích zdrojů sehrávat významnou roli (pokud se například jedná o přijaté dotace na velké investiční akce);

Čistá aktiva

• jedná se o doplňkový ukazatel k ukazateli „Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům“, avšak vyjádřený v absolutní hodnotě. Ukazatel vyjadřuje vlastní kapitál;

Čistá aktiva na obyvatele

• ukazatel lze využít pro komparaci s jinými ÚSC (v porovnatelných celcích dle počtu obyvatel);

Okamžitá likvidita

• ukazatel zachycuje schopnost ÚSC hradit své krátkodobé závazky s využitím finančního majetku (např. zůstatky na běžných účtech). Je ve svém pojetí přísnější než ukazatel „Běžné likvidity“.
  
  

V rámci stávajících ukazatelů se navrhují následující úpravy:

• ukazatel „Zadluženost“ přejmenovat na „Dluh“ a do výčtu syntetických účtů přidat účet 459 – Ostatní dlouhodobé závazky, neboť termín zadluženost se spíše využívá pro poměrové ukazatele. Přidání syntetického účtu 459 do ukazatele „Dluh“ je nezbytné pro získání informace o veškerých dluzích ÚSC, kdy zároveň dojde ke sjednocení s metodikou výpočtu dluhu ve Státním závěrečném účtu;
• ukazatel „Zadluženost zřízených příspěvkových organizací“ přejmenovat na „Dluh zřízených příspěvkových organizací“ a do výčtu syntetických účtů přidat účet 459 – Ostatní dlouhodobé závazky (zdůvodnění viz předchozí odstavec);
• u ukazatelů „Stav na bankovních účtech a v pokladnách" a „Stav na bankovních účtech a v pokladnách zřízených příspěvkových organizací“ do výčtu syntetických účtů přidat účty 261 – Pokladna a 262 – Peníze na cestě za účelem získání přehledu o veškerých disponibilních peněžních prostředcích ÚSC, přestože se technicky nejedná o stavy na bankovních účtech;
• ukazatel „Celková likvidita“ přejmenovat na „Běžná likvidita“, jak je obvykle používán v odborné literatuře;
• v případě ukazatelů „Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům“, „Podíl cizích zdrojů bez dotačních záloh k celkovým aktivům“, „Běžná likvidita“ a „Okamžitá likvidita“ zahrnovat do jejich výpočtu součet příslušných údajů z účetní závěrky ÚSC a účetních závěrek jím zřizovaných příspěvkových organizací. Současná úprava není plně vyhovující, neboť tyto ukazatele mohou být do určité míry zkresleny, protože některé ÚSC financují pořízení dlouhodobého majetku se zapojením cizích zdrojů, přičemž pořízený majetek následně svěří k hospodaření zřízené příspěvkové organizaci, která ho vykazuje v aktivech rozvahy;
• u ukazatelů „Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům“ a „Podíl cizích zdrojů bez dotačních záloh k celkovým aktivům“ použít pro jejich výpočet hodnotu aktiv celkem vykazovaných v Rozvaze ve sloupci „běžné období - netto“. Doposud používaná hodnota aktiv celkem v brutto ocenění byla pro výpočet příslušných poměrových ukazatelů zavádějící a neodpovídala standardnímu vymezení aktiv celkem pro účely výpočtu poměrových ukazatelů.

Ze soustavy ukazatelů se navrhuje z důvodu zachování přehlednosti odstranit některé stávající samostatné ukazatele, které však budou zachovány v rámci algoritmů pro výpočet ostatních ukazatelů:

• Příjem celkem (po konsolidaci);
• Úroky;
• Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků;
• Průměr příjmů za poslední 4 roky;
• Aktiva celkem;
• Cizí zdroje;
• Oběžná aktiva;
• Krátkodobé závazky.
  
  

Ze strany Ministerstva financí je doporučováno, aby některé nové informativní ukazatele na základě svého rozhodnutí využívala i ministerstva a státní fondy při hodnocení přijatých žádostí o poskytnutí dotace. Jedná se o situace, kdy jsou požadavky na dotace vyšší, než činí celková alokace peněžních prostředků dotačního titulu. Účelem je zajistit, aby dotaci dostali ti příjemci, kteří ji skutečně potřebují, tj. ti, kteří nejsou schopni investici financovat z vlastních a úvěrových zdrojů. Materiál neukládá ministerstvům a státním fondům povinnost využívat ukazatele monitoringu, jedná se pouze o doporučení.

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky