Památky

Vaše cesty v Pardubicích by neměly opominout jednu z nejvýznamnějších památek – zámek Pardubice. Bývalý vodní hrad je v současné době renesančním klenotem, který představuje věhlasnou slávu rodu Pernštejnů. Obdivovat zde můžeme Rytířské sály, kapli Tří králů nebo kryt civilní obrany. Na zámku dnes sídlí Východočeské muzeum s různorodými expozicemi. Nádherné výhledy nabízí zámecké valy a zámecká věž. Několikrát do roka se tu pořádají nejrůznější akce a strávený čas na zámku zpříjemní i kavárna na nádvoří.
Otevírací doba a další informace přímo ze zámku na stránkách Zámku.

Jedna z nejvýznamnějších dominant Pardubic se tyčí nad Pernštýnským náměstím a láká všechny návštěvníky města do historického centra Pardubic. Vaše první kroky by měly vést na Zelenou bránu pro kouzelný výhled na celé Pardubice i široké okolí. Na dosah ruky budete mít například pardubický zámek, Pernštýnské náměstí nebo nedalekou Kunětickou horu. Zelená brána však není jen vyhlídková věž. V předbraní se konají výstavy převážně místních umělců, děti se zde mohou stát písařem nebo stavitelem v koutku malého kronikáře a výstup do věže Vám navíc obohatí audiovizuální expozice zaměřené na historii Pardubic nebo hra „Tajemství Zelené brány“!
Otevírací doba a další informace o aktuálních výstavách naleznete na stránkách Zelené brány.

Náměstí je od roku 1964 centrem městské památkové rezervace. Má rozlohu zhruba 6 200 m2 a nachází se zde 30 domů, které dokládají tři základní etapy stavebního vývoje – pozdně gotickou, která se vyznačuje kamennými ostěními oken, renesanční s terakotovým ostěním oken a pozdně barokní a klasicistní, kterou lze vidět ve štítech a štukové výzdobě.
V současné době slouží náměstí také jako jedno z kulturních center města. Nachází se zde radnice, východočeská galerie, knihovna a spousta stravovacích zařízení, kde lze strávit příjemný čas. V průběhu roku se zde také konají tradiční akce, ať to jsou městské slavnosti, vánoční trhy, přehlídka automobilových veteránů a další.

Kostel sv. Bartoloměje byl postaven na začátku 16. století. Měl sloužit katolické menšině obyvatel města a zároveň jako rodová hrobka české větve Pernštejnů. Dominantu presbyteria chrámu tvoří mohutná pískovcová tumba, zakrytá mramorovým náhrobním kamenem s postavou Vojtěcha z Pernštejna. V roce 1912 získal objekt na západní straně bohatě zdobenou přístavbu.
Dochovaná původní dispozice a malířská výzdoba řadí tento kostel k unikátním dokladům o podobě chrámového prostoru v 16. století.

Romantické trojúhelníkové náměstíčko s kašnou je spojením mezi historickým centrem a pardubickým zámkem. Dvě vstupní brány připomínají historickou funkci příhrádku, kdy sloužil jako opevněné předbraní. Jedno z nejkrásnějších zákoutí Pardubic je doplněno empírovou kašnou, lavičkami, knihobudkou.

V současné době zde sídlí například Galerie města Pardubice nebo nově otevřené Knihovní centrum u Vokolků, které spadá pod Krajskou knihovnu v Pardubicích.

Dlouho opomíjený skvost v podobě loveckého zámečku nebo také Larischovy vily se nachází necelou hodinku od centra Pardubic. Místo, kde se kdysi scházela pardubická smetánka na parforsní hony a koňské dostihy, zastiňuje další méně slavnostní etapa naší historie – 2. světová válka. Vila se stala sídlem praporu záložního policejního pluku Böhmen, tzv. Schutzpolizei a v její blízkosti bylo po atentátu na Heydricha popraveno 194 českých občanů z Pardubic a okolí a z vypálené obce Ležáky. V současné době patří tento zámeček pod Československou obec legionářskou a těší se intenzivní opravě a péči.

Zámeček je pietním územím, které je spojeno s událostmi 2. světové války. Na tomto místě bylo roku 1942 v období heydrichiády popraveno 194 českých občanů z Pardubic a okolí. Jen z těchto dnů – 24. červen 1942 – byl vyhrazen na popravu obyvatel z obce Ležáky.

V říjnu 2021 se otevřelo nové muzeum, které tuto smutnou historii připomíná. 

Pro více informací můžete navštívit webové stránky Památníku Zámeček.

Významná stavba architektury 20. století dokumentující bouřlivý rozvoj Pardubic. Stěžejní dílo architekta Pavla Janáka a malíře a výtvarníka Františka Kysely vybrané z téměř stovky projektů v architektonické soutěži v roce 1918. Dílo navržené v poválečném rondokubismu zdůrazňuje především duchovní obsah a vychází z principu starokřesťanské baziliky. V roce 1968 využil exteriéry a částečně i interiéry tohoto krematoria Juraj Herz pro film Spalovač mrtvol. Krematorium je národní kulturní památka.

Patří mezi nejstarší stálé divadelní scény v Čechách. K položení základního kamene došlo přesně v den 39. výročí položení základního kamene k Národnímu divadlu. Secesní budova Městského divadla byla postavena v letech 1906 – 1909. Projekt připravil architekt Antonín Balšánek. Nad tympanonem ozdobeným městským znakem se vypíná socha „Génia“ s tváří Emy Destinové, slavné české operní pěvkyně 20. století.
Máte chuť zajít si na představení do našeho divadla? Více informací a aktuální program na stránkách Východočeského divadla.