Přestupky

Po uplynutí poloviny trestu můžete požádat toho, kdo Vám trest uložil, o upuštění zbytku zákazu činnosti. Pokud Vám byl trest udělen oddělením přestupků Magistrátu v Pardubicích, podáte žádost adresovanou tomuto oddělení (lze osobně nebo poštou).

Po uplynutí poloviny doby (ne dříve!), na niž byl uložen zákaz činnosti, může správní orgán, který zákaz činnosti uložil, od výkonu zbytku tohoto správního trestu upustit, jestliže pachatel prokáže způsobem svého života nebo provedením účinných opatření, že jeho další výkon není potřebný.

Byla-li spolu se zákazem činnosti uložena též pokuta, která nebyla dosud uhrazena, popřípadě byla uhrazena pouze zčásti, nelze od výkonu zbytku zákazu činnosti upustit, dokud pachatel neprokáže, že pokutu nebo její zbylou část uhradil, anebo dokud nebylo rozhodnuto o rozložení úhrady pokuty na splátky nebo o odložení splatnosti pokuty.

Písemná žádost se podává a o této rozhoduje správní orgán, který o přestupku rozhodl v prvním stupni (pro Pardubicko Magistrát města Pardubic, odbor správních agend, oddělení přestupků, náměstí Republiky 12). Formulář na podání žádosti si můžete stáhnout z této webové stránky, případně vyzvednout přímo na oddělení přestupků, ale zažádat lze i volnou formou. Pokud píšete žádost sám/a, je nutné mimo svých údajů uvést číslo jednací rozhodnutí, kterým Vám byl zákaz řízení uložen a dobu, na jakou Vám byl zákaz uložen. Pokud znáte datum právní moci, uvést též právní moc. Pozor! Pokud Vám byl zákaz řízení uložen soudem, o upuštění může rozhodnout zase jen soud, nikoliv úřad!

Vzhledem k tomu, že "prokazování způsobu života" je pojem značně obšírný, a teoreticky by mohl magistrát přistoupit ke svévoli v posuzování způsobu života pachatele, jež by mohla být k tíži pachatele, stanovil magistrát jednoznačná kriteria pro posuzování této otázky, kdy tato kriteria se vztahují ke konkrétnímu přestupkovému jednání pachatele a jeho osobě. Při posuzování splnění podmínek § 47 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich tedy správní orgán zkoumá:

1) zda uplynula polovina výkonu sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel,

2) zda pachatel přestupku plnil své povinnosti, které mu byly samotným rozhodnutím o přestupku uloženy, případně z něho vyplývají přímo ze zákona, tedy,

• zda dodržuje vyslovený zákaz řízení motorových vozidel, tedy zda v době zákazu řízení nebyl přistižen při řízení motorového vozidla,
• zda ve lhůtě splatnosti uhradil pokutu nebo její zbylou část, respektive zda ve lhůtě splatnosti pokuty požádal o splátky, a tyto, pokud mu byly povoleny, řádně splácí,
• zda v souladu s § 94a odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích splnil povinnost odevzdat řidičský průkaz příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým mu byla vyslovena sankce zákazu řízení motorových vozidel,
• zda se v průběhu výkonu správního trestu nedopustil jiného přestupku, či trestného činu v souvislosti s provozem na pozemních komunikacích, případně jiného natolik společensky závažného jednání, které by nebylo možné podřadit pod způsob života, který prokazuje, že výkon zbytku zákazu činnosti není nezbytný.“

Jsou-li výše uvedené podmínky splněny, případně nemá-li správní orgán relevantní informace o tom, že by ze strany obviněného byly jeho povinnosti porušeny a nedodrženy, správní orgán návrhu na upuštění zbytku výkonu správního trestu zákazu řízení motorových vozidel vyhoví.

Pokud pojišťovna podmiňuje proplacení pojistného konečným rozhodnutím o přestupku, nepostupuje dle zákona, který ji naopak ukládá provádět vlastní šetření a na rozhodnutí o přestupku neodkazovat. Pojišťovna by měla věc vyřídit neodkladně, nejdéle ve lhůtě 3 měsíců, a to i bez uzavření přestupku úřadem. Po rozhodnutí o přestupku Vám jako poškozenému kopii rozhodnutí poskytne oddělení přestupků.

Je nutné upozornit na skutečnost, že tento postup pojišťovny není v souladu s právními předpisy. Dle zákona o pojistné smlouvě provádí pojišťovna k dopravní nehodě vlastní šetření, které je povinna ukončit do tří měsíců od oznámení dopravní nehody (v závislosti na konkrétní pojišťovně může být ve smluvních podmínkách stanovena tato doba kratší, nikdy ne však delší). Toto šetření je zcela nezávislé na postupu správních orgánů a soudů. Pokud nelze toto šetření v shora stanovené lhůtě dokončit, poskytne pojišťovna přiměřenou zálohu na pojistné plnění.

Je však pravdou, že pojišťovny často vyčkávají konečného rozhodnutí o přestupku správním orgánem (z důvodu určení „viníka“ dopravní nehody), o které si sami žádají, případně odkazují účastníka dopravní nehody na jeho obstarání. Pakliže je řízení o přestupku skončeno, je možné účastníku nehody vydat kopii tohoto rozhodnutí (pro Pardubicko dopravní přestupky projednává Magistrát města Pardubic, odbor správních agend, oddělení přestupků, náměstí Republiky 12).

Pokud však řízení o přestupku trvá déle (například pro zpracování znaleckého posudku, vyhýbání se řízení ze strany obviněného, neznámý pobyt obviněného, nemoc apod.), je Vaším právem trvat na tom, aby pojišťovna konala bez ohledu na řízení o dopravní nehodě, jak je uvedeno výše!

To je zcela v kompetenci pojišťovny, která musí dle zákona provést své šetření bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 3 měsíců od uplatnění práva na plnění. V této lhůtě je pojišťovna povinna ukončit své šetření, nebo vysvětlit, proč Váš nárok zamítá, či krátí. Pokud pojišťovna po této lhůtě odmítá plnit a odkazuje na rozhodnutí o přestupku, porušuje tím zákon. § 9, odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. výslovně zakazuje pojišťovně podmiňovat ukončení šetření výsledkem přestupkového řízení, kde je rozhodováno pouze o přestupku, nikoliv o náhradě škody!

Oddělení přestupků se snaží dle zákona přestupky vyřizovat co nejrychleji. Často je však řízení protahováno obviněnými z přestupku či složitým dokazováním (např. znalecké posudky).

Doba, za kterou vydá správní orgán ve věci dopravní nehody rozhodnutí, je závislá na více faktorech. Prvním z nich je doba, za kterou postoupí Policie ČR oznámení o dopravní nehodě a spisový materiál (v důsledku šetření může být tato doba i jeden měsíc). Prvním ze zákona nezbytným úkonem správního orgánu ve věci je poučení potenciálních poškozených o možnosti připojit se s nárokem na náhradu škody a poskytnutím jim dobu k tomuto uplatnění (cca tři týdny). V případě jednoduchých nehod se tyto řeší v příkazním řízení (s nabytím právní moci příkazu cca tři týdny). V složitějších případech je nutné ve věci nařídit ústní jednání, popřípadě nechat vypracovat znalecký posudek, vyslechnout svědky apod. V takových případech se doba odvíjí podle složitosti dokazování a součinnosti účastníků. Správní orgán však postupuje vždy takovým způsobem, aby bylo možno případ uzavřít v co nejkratší době.

Velmi často se však setkáváme s případy, kdy zástupce pojišťoven nepostupují v souladu se zákonem, konkrétně § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když namísto vlastního šetření, které jsou povinny uzavřít do 3 měsíců od nahlášení pojistné události, oprávněné osoby odkazují na rozhodnutí o přestupku. Pojištovna však toto dělat dle zákona nesmí. Naopak má právo dokonce i nahlížet do přestupkového spisu, aby mohla splnit svou zákonnou povinnosti ukončit šetření do výše uvedené lhůty.

Znění § 9 zákona č. 168/1999 Sb.:

§ 9

Pojistné plnění

               (1) Poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích.

                (2) Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

                (3) Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen

a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo

b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.

               (4) Nesplnil-li pojistitel povinnost podle odstavce 3, zvyšuje se částka pojistného plnění, jehož se prodlení pojistitele týká, o úrok z prodlení. Sazba úroku z prodlení se stanoví ve výši diskontní sazby stanovené Českou národní bankou, platné k prvnímu dni prodlení, navýšené o 4 % ročně. Úroky z prodlení se stanovují vždy samostatně za každý započatý měsíc prodlení ve výši jedné dvanáctiny sazby úroku z prodlení, přičemž sazba úroku z prodlení se aktualizuje každý měsíc s využitím diskontní sazby České národní banky, platné k prvnímu dni daného měsíce prodlení. Úroky z prodlení odvozené na základě diskontní sazby se použijí, pokud není v pojistné smlouvě stanovena částka vyšší.

               (5) Není-li ohroženo řízení o trestném činu podle zvláštního právního předpisu nebo projednávání přestupku, sděluje orgán činný v trestním řízení nebo orgán projednávající přestupek pojistiteli nebo Kanceláři údaje o dopravní nehodě v rozsahu podle zvláštního právního předpisu, popřípadě mu umožní nahlížet do spisu a pořizovat z něho výpisy ve věci týkající se škodné události.

                (6) Šetření podle odstavce 3 nelze podmiňovat ukončením řízení podle odstavce 5, jehož předmětem není rozhodnutí o náhradě újmy. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 2.

Touto otázkou se zabýval též Úřad veřejného ochránce práv (ombudsman), který zastává následující stanovisko:

Zákon o pojišťovnictví ukládá pojišťovně povinnost provádět bez zbytečného odkladu šetření škodní události. K tomu je povinna využít všech svých oprávnění. Mezi mě opatření patří i právo nahlížet do spisu vedeného v řízení o trestném činu či správním deliktu, případně požádat o dobrovolnou spolupráci soukromé osoby, které byly přítomny vzniku škody. Pokud pojišťovna škodní událost sama řádně nešetří a pouze vyčkává, jak dopadne související přestupkové řízení, je to v rozporu se zákonem.

Přestupkové řízení a šetření škodní události má odlišný účel. V přestupkovém řízení se posuzuje odpovědnost za spáchání přestupku jako porušení veřejnoprávní povinnosti. Naproti tomu v případě šetření škodní události jde o posouzení soukromoprávní odpovědnosti za škodu způsobenou dopravním prostředkem. I když spolu oba procesy souvisí, řídí se jinými kritérii a pravidly. Závěr jednoho nutně neurčuje závěry druhého. Navíc, jak upozornil zástupce ochránkyně, správní řízení je účastníky často úmyslně prodlužováno právě za účelem pozdějšího zastavení pro uplynutí lhůty pro zánik odpovědnosti za přestupek.

Podle zástupce ochránkyně tedy pojišťovna nemůže pasivně vyčkávat na výsledek správního řízení, ale musí využít svá oprávnění, tj. právo nahlížet do spisu vedeného v řízení o trestném činu či správním deliktu, případně požádat o dobrovolnou spolupráci osoby, které byly u dopravní nehody přítomny.

v podrobnostech 

Zatavte vozidlo. Poskytněte první pomoc. Označte místo nehody. Nepijte do vyšetření věci alkohol. Pokud musíte s vozidlem hýbat, vždy dobře označte jeho polohu po nehodě, případně situaci navíc vyfoťte. Když je někdo zraněn, na vozidle včetně přepravovaných věcí je větší škoda zřejmě převyšující částku 100 000,- Kč, dojde ke škodě na majetku třetí osoby (např. poškození zaparkovaného vozidla bez řidiče či vypůjčeného vozidla), nebo k poškození dopravního značení či jiné součásti komunikace, vždy volejte policii.

Povinnosti při dopravní nehodě upravuje § 47 zákona o provozu na pozemních komunikacích následovně:

Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.

Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen:

a) neprodleně zastavit vozidlo,

b) zdržet se požití alkoholického nápoje a jiných návykových látek po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a 5,

c) učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody,

d) spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.

Účastníci dopravní nehody jsou povinni:

a) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla,

b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat zdravotnickou záchrannou službu,

c) označit místo dopravní nehody,

d) umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidel hromadné dopravy osob,

e) neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo,

f) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě,

g) v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků; záznam lze pořídit a jednotlivě autentizovat též elektronicky, podepíší-li jej účastníci elektronickým podpisem

Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni:

a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi,

b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy,

c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.

Povinnost podle předchozího odstavce platí i v případě, kdy při dopravní nehodě:

a) dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle,

b) dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích , nebo

c) účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

Pokud musíte s vozidly hýbat dříve, než přijede policie, je nutné vždy alespoň křídou či jinak jasně na vozovce vyznačit konečné postavení vozidle po nehodě, ideálně obkreslit všechny čtyři kola (pokud vozidlo zůstalo stát na kolech), popřípadě obkreslit celý „půdorys“ vozidel. Pokud máte při sobě fotoaparát, či ho máme v mobilu, doplňkově můžeme situaci též nafotit. Nic ale nenahradí zákres postavení vozidle přímo na vozovku, to je to nejdůležitější!

Dojde-li při dopravní nehodě ke hmotné škodě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech ve výši 100 000 Kč a nižší, jsou účastníci dopravní nehody povinni ohlásit tuto nehodu policistovi, jestliže se nedohodnou na míře účasti na způsobení vzniklé škody nebo byla-li hmotná škoda způsobena na majetku třetí osoby. Pozor na tyto „dohody“, pokud nejsou učiněny písemnou formou. Často se následně jako správní orgán setkáváme s případy, kdy údajně došlo k ústní dohodě, ke které se pak již druhá strana nechce znát. V takovém případě je posuzování nehody velmi problematické a často bezvýsledné (jak posoudit nehodu bez důkazů o postavení vozidel po nehodě a s dvěma protichůdnými výpověďmi účastníků…?

Musíte mít řidičský průkaz, „malý techničák“ a „zelenou kartu“. Nad 65 let věku pak doklad o zdravotní způsobilosti. Dle zákona nemusíte mít občanský průkaz, ale je vhodné ho mít při sobě také.

Každý řidič motorového vozidla musí mít při řízení u sebe řidičský průkaz, osvědčení o registraci vozidla („tzv. malý techničák“) a zelenou kartu. Jelikož pojišťovny mohou zasílat zelenou kartu též elektronicky, je přípustná též elektronická podoba zelené karty (např. pdf. soubor uložený v mobilním telefonu). Není však možné, aby řidič až v průběhu silniční kontroly si elektronicky na dálku sjednával povinné ručení. V některých případech pak dále: osvědčení profesní způsobilosti řidiče, pokud jde o řidiče, který je povinen účastnit se zdokonalování odborné způsobilosti, a doklad o zdravotní způsobilosti, pokud jde o řidiče staršího 65 let. Zákon o provozu na pozemních komunikacích výslovně neukládá řidiči vozidla mít u sebe též občanský průkaz, nicméně lze pouze každému řidiči doporučit, aby měl mimo výše uvedené doklady u sebe též občanský průkaz.

Doklad musíte s sebou vozit od 65 let, povinné prohlídky jsou v 65, 68 letech, pak každé dva roky (70, 72, 74 ...).

Držitel řidičského oprávnění je povinen se podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest měsíců před dovršením 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení stanoveného věku, po dovršení 68 let věku pak každé dva roky. V případě, že toto potvrzení řidič platné vlastní, ale nemá ho jen u sebe, dopouští se přestupku, který je trestán ve správním řízení pokutou 1.500,- Kč až 2.500,- Kč.

Pokud ale řidič vůbec toto potvrzení vůbec nemá, (nepožádal si lékaře o jeho vydání) dopouští se přestupku, který je sankcionován ve správním řízení pokutou 5.000,- Kč až 10.000,- Kč a zákazem řízení motorových vozidel na 6 měsíců až 12 měsíců.

Nejprve je nutno konstatovat, že dechová zkouška provedená analyzátorem dechu splňujícím další podmínky (např. Dräger) se považuje za dostatečnou a výsledek takové dechové zkoušky postačí jako důkaz, odborné lékařské vyšetření se v takovém případě ani neprovádí. Pokud by bylo užito klasických trubiček nebo výsledek dechové zkoušky na kalibrovaném přístroji vykazoval chyby, i nadále platí povinnost podrobit se i lékařskému vyšetření (odběru krve).

Jestliže řidič řídí vozidlo nebo jede na zvířeti a je mu zjištěna hodnota alkoholu do 1 promile, hrozí mu pokuta v rozmezí 2 500 – 20 000 Kč a zákaz řízení na 6 - 12 měsíců. Dále při hodnotě do 0,3 promile neobdrží žádné body, ale nad 0,3 promile obdrží rovnou 7 bodů.

Jestliže řidič řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost (to jsou situace, kdy orgány činné v trestním řízení výjimečně věc neposoudí jako trestný čin), hrozí mu pokuta v rozmezí 25 000 – 50 000 Kč a zákaz řízení na 1 – 2 roky. Dále obdrží 7 bodů. Pozor – i cyklista je řidič a za řízení ve stavu vylučujícím způsobilost mu hrozí stejná výše pokuty (ale bez zákazu činnosti a bodů).

Pokud odmítnete dechovou zkoušku či lékařské vyšetření, hrozí Vám pokuta od 25 000 – 50 000 Kč a zákaz řízení na 1 – 2 roky. Dále obdržíte 7 bodů.

Pokud bude naměřená hodnota vyšší než 1 promile alkoholu, bude takové jednání s nejvyšší pravděpodobností klasifikováno jako trestný čin.

Povinností řidiče je při silniční kontrole podrobit se na výzvu policisty (strážníka) orientační dechové zkoušce, zda není ovlivněn alkoholem. V případě, že tak neučiní, dopustí se přestupku, který je sankcionován pokutou 25.000,- Kč až 50.000,- Kč a zákazem řízení motorových vozidel na 1 rok až 2 léta. Pokud se podrobí dechové zkoušce (trubičkou) a tato je pozitivní, je povinen se na výzvu policisty (strážníka) podrobit lékařskému vyšetření spojené s odběrem biologického materiálu (zpravidla krve). Pokud je dechová zkouška provedena kalibrovaným digitálním dechovým analyzátorem s ukazatelem hodnoty, policista by k výzvě k podrobení se lékařského vyšetření neměl přistupovat. Pokud ale budete vyzván, je vaší povinností se lékařskému vyšetření (odběru) podrobit.

Pozor si dávejte při pozitivním testu na drogy. Zde jste vždy povinen se lékařskému vyšetření (odběru) podrobit.

Trest za odmítnutí lékařského odběru je vyšší než za přestupek, pokud je Vaše hodnota alkoholu v krvi do jednoho promile!

Fikce doručení znamená, že písemnost se považuje za doručenou desátým dnem ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí (na provozovně pošty), i když si adresát písemnost nevyzvedl. Tím je dle zákona doručeno. Řízení tak lze provést i bez přítomnosti obviněného z přestupku.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, podle kterého se přestupky projednávají, pamatuje na situaci, kdy by se účastník řízení chtěl projednání věci vyhýbat tím, že nebude přebírat poštu. V § 24 tak zákon konstruuje takzvanou fikci doručení. To znamená, že dle zákona se na písemnost (třeba předvolání k ústnímu jednání či rozhodnutí o přestupku) pohlíží, jako by byla doručena, i když si ji adresát v úložní době nevyzvedl. V důsledku toho lze i celé řízení provést v nepřítomnosti obviněného z přestupku. Stejným způsobem lze provést ústní jednání, pokud si obviněný z přestupku písemnost vyzvedne, ale bez náležité omluvy a doložení důvodu nepřítomnosti se k ústnímu jednání nedostaví.

Absolutní ničím neomezenou přednost chodec nemá. Chodec má na přechodu přednost, nicméně nesmí do něj vstoupit v případech, kdy řidič přijíždějícího vozidla nestihne zastavit. Jako chodec vždy sledujte, zda řidič přijíždějícího vozidla brzdí, či ne. Oční kontakt s řidičem a jeho mimika vždy též hodně napoví. Pamatujte na delší brzdnou dráhu nákladních vozidel či autobusů! Pozor dávejte zejména na vozovce s více jízdními pruhy, kdy Vám řidič v jednom pruhu třeba zastaví, ale řidič ve vedlejším pruhu nikoliv!

Chodec má přednost, ale nikoliv absolutní. I tato přednost má své pravidla. Jedná se o dezinformaci, která zapříčinila po novelizaci zákona spoustu nehod na přechodech pro chodce, bohužel nezřídka i s tragickými následky.

Mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.

Řidič, s výjimkou řidiče tramvaje, je povinen umožnit chodci, který je na přechodu pro chodce nebo jej zřejmě hodlá použít, nerušené a bezpečné přejití vozovky; proto se musí řidič takového vozidla přibližovat k přechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohl zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, a pokud je to nutné, je povinen před přechodem pro chodce zastavit vozidlo. Jako chodec tedy musím u přechodu pro chodce zastavit na jeho okraji a otočit se čelem k přechodu, aby řidiči vozidel jasně viděli můj úmysl přejít vozovku. Vozidla jsou mi pak povinna dát přednost, ale pouze za předpokladu, že mohou po mém přijití na okraj přechodu zastavit. Nikdy jako chodec nemohu vběhnout do přechodu „přímo pod kola vozidla“ s představou, že řidič vozidla mi musí dát přednost.

Až na výjimky jsou k projednání přestupků příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku projednávají všechny obecní úřady (včetně nejmenších obcí). Na území města Pardubic je tato agenda svěřena úřadům městských obvodů. Většinu ostatních přestupků projednávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností (na okrese Pardubice Magistrát města Pardubic nebo Městské úřady v Holicích a Přelouči).

Typ instituce, která je příslušná k projednání přestupku, určuje tak zvaná věcná příslušnost. Ta je vždy určena zákonem. Přestupky jsou dnes upraveny zejména zákonem o odpovědnosti za přestupky a řízením o nich (č. 250/2016 Sb.). Samotné skutkové podstaty přestupků jsou pak uvedeny ve zvláštních zákonech (například zákon č. 251/2016 Sb., zákon č. 361/2000 Sb.). V těchto zvláštních zákonech pak zpravidla bývá také uvedeno, který orgán tyto přestupky projednává. Obecné určení příslušnosti k řízení o přestupcích obsahuje § 60 - § 62 zákona č. 250/2016 Sb.

Zákon učí typ instituce, která daný přestupek projednává. Konkrétní úřad, který bude přestupek projednávat, je vždy určen místem spáchání přestupku. To znamená, že pokud se např. dopravního přestupku dopustíte v Pardubicích a jeho blízkém okolí, bude ho projednávat Magistrát města Pardubic. Pokud ale např. překročíte nejvyšší povolenou rychlost v Olomouci, Váš přestupek putuje na Magistrát města Olomouce. Až následně lze za určitých okolností věc postoupit třeba do místa Vašeho bydliště. Kvůli nutnosti provádět dokazování často výslechy svědků však k postupování věcí dopravních přestupků dochází v ČR minimálně.

Tak zvaná místní příslušnost (který orgán na daném území bude věc řešit) je zákonem o přestupcích upravena speciálně (zvláštně) oproti obecným předpisům o správním řízení. Rozhodující je vždy místo spáchání přestupku. Každý správní úřad má svůj územní obvod tvořený katastrálními územími obcí, které pod daný úřad spadají. Po tom, co správní úřad obdrží oznámení o spáchání přestupku v jeho územním obvodu, má tento úřad možnost věc postoupit z důvodu účelnosti jinému úřadu (např. do místa bydliště přestupce). Tímto postoupením však musí dojít k tzv. usnadnění projednání přestupku. Nikdy toho tedy nemůže být užito např. v případě, kdy by se projednání věci přiblížilo bydlišti obviněného, ale např. svědci, které bude nutno vyslechnout, by v důsledku toho museli cestovat za účelem podání svědecké výpovědi mnoho kilometrů, nebo by tímto postoupením správní orgán ztratil možnost provést nutné místní šetření v místě spáchání přestupku (dopravní nehody apod.)

Od 15 let věku.

Stejně jako v trestním zákoně je za přestupky odpovědný ten, kdo dovršil v době spáchání přestupku 15 let. Od 15 do 18 let věku je osoba, která se dopustila přestupku, označována jako mladistvý. U takové osoby je její věk zohledněn výší sankce (nižší než u „dospělého“ člověka) a některými procesními postupy. Ačkoliv je mladistvý ještě nezletilý (není mu 18 let), co se týče projednání jeho přestupku, posuzuje se jako dospělý, to znamená, že se při jednání o přestupku zastupuje sám a není nutná přítomnost jeho zákonného zástupce.

Příkaz je forma rozhodnutí o přestupku, kterým lze přestupek vyřešit. Příkazem může být tomu, kdo se dopustil přestupku, uložen správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Proti příkazu lze podat odpor ve lhůtě do 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Samotným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Pokud příkaz nabude právní moci, řízení o přestupku tím končí.

Příkaz na místě nahrazuje dosavadní blokové řízení. Jedná se prakticky o totožnou věc. Příkazem na místě lze uložit pouze napomenutí, nebo pokutu do maximální výše 10 000,- Kč. Příkazem na místě lze rozhodnout, jestliže obviněný souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku. I tímto způsobem je pak přestupek vyřešen a věc ukončena. Proti příkazu na místě se nelze odvolat, nebo podat odpor.

Poškozený je v řízení o přestupku ten, kdo přestupkem utrpěl majetkovou škodu a nárok na náhradu této škody uplatnil v řízení o přestupku. Bez toho není osoba (byť by utrpěla zranění či škodu na majetku) účastníkem řízení o přestupku.

Důvodem tohoto „zmatku“ je rozdílná terminologie zákona v oblasti trestního a přestupkového práva. Obecně si pod pojmem poškozený každý přestavuje toho, kdo byl nezákonně poškozen na zdraví či na majetku.

V řízení o přestupku se však osoba, které byla spácháním přestupku způsobena škoda nebo na jejiž úkor se obviněný spácháním přestupku bezdůvodně obohatil, stává tzv. poškozeným dle § 70 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich až v okamžiku, kdy tato osoba uplatní nárok na náhradu takové škody v řízení!

Příklad: Dopravní nehodou mi byla způsobena škoda na vozidle, ačkoliv jsem nehodu nezavinil. Jelikož mi bude škoda hrazena z povinného ručení, neuplatňuji ji v řízení o přestupku. Potom nejsem poškozeným dle zákona o přestupcích, nejsem účastníkem řízení a v řízení o přestupku se na mě bude pohlížet jako na případného svědka. To samozřejmě nemění nic na faktu, že obecně mi škoda způsobena byla a že mám jakožto osoba se zřejmým právním zájmem právo nahlížet do spisu, činit si výpisy a má právo požadovat po správním orgánu kopie spisu.

Právní konstrukce zahájení řízení se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku nahrazuje tzv. návrhové přestupky podle předchozího zákona o přestupcích. Podstatou je, že v zákonem stanovených případech je nutné k zahájení řízení získat souhlas osoby přímo postižené spácháním přestupku. O tomto právu musí být taková osoba správním orgánem poučena a je jí též určena lhůta k dání tohoto souhlasu. Typickými příklady takových přestupků zahajovaných pouze se souhlasem osoby přímo postižené přestupkem je přestupek ublížení na cti nebo ostatní přestupky proti občanskému soužití či majetku spáchané mezi osobami blízkými.

Zákon a vyhláška stanoví, že pokud je někdo rozhodnutím o přestupku uznán vinným, bude mu současně uložena paušální částka nákladů řízení ve výši 1000,- Kč (společně s pokutou či jinou sankcí). Tyto náklady řízení se neukládají v příkazním řízení, pokud je příkaz vydáván jako první úkon v řízení. Náklady řízení se též neukládají příkazem na místě (dříve se používal termín „bloková pokuta“). V případě, že je v řízení přibírán soudní znalec, se paušální částka nákladů řízení může v některých případech zvýšit až o 5000,- Kč.

Správní orgán dále přizná poškozenému na jeho návrh náhradu v řízení účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, pokud byl poškozený ve věci nároku na náhradu škody úspěšný a prokázal jejich vznik a výši. Pokud byl úspěšný alespoň v části svého nároku, správní orgán mu přizná vůči obviněnému náhradu v poměrné části těchto nákladů.

Povinnost nahradit paušální částku nákladů řízení je ukládána vždy společně se správním trestem za přestupek po provedeném správním řízení a vydaném rozhodnutí o přestupku. Od uložení paušální částky nákladů řízení nelze upustit, lze ji toliko snížit, a to pouze ve výjimečných případech z důvodů zvláště zřetele hodných.

Ve schránce by měla být výzva k vyzvednutí zásilky (vyplňuje Česká pošta) a poučení , kde je uveden správní orgán, který písemnost zaslal a poučení o právních následcích. Pokud máte schránku řádně označenou, měla by pošta po uplynutí 10 dnů vhodit zásilku do schránky.

Pokud jde o písemnost ve správním řízení, na poučení, které jste našel/la ve své schránce, je též označení orgánu, který Vám danou písemnost posílal.

Jestliže si adresát zásilku nevyzvedne ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty (na tento okamžik doručení nemá vliv případné následné vyzvednutí zásilky na poště).

Prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může požádat podle § 41 správního řádu odesílající správní orgán o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. Požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena, je možné do 15 dnů ode dny, kdy pominula překážka, která bránila zásilku vyzvednout (např. 15 dnů ode dne propuštění z nemocnice), nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy měla být zásilka nejpozději vyzvednuta.

Jestliže bude odmítnuto převzetí zásilky, odmítnuto nebo znemožněno předání poučení nebo nebude poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení, bude písemnost považována za doručenou dnem, kdy došlo k neúspěšnému pokusu o doručení.

Dle us. § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem. Objektivní odpovědnost tedy nevyžaduje zavinění, provozovatel je odpovědný za výsledek, nezáleží tedy na tom, zda vozidlo řídil provozovatel či jiná osoba. Pozor! Provozovatel vozidla je dle § 2 písm. b) silničního zákona vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel.