Stezka Viléma z Pernštejna

Naše stezka Vás ze všeho nejdřív zavede na vyhlídkovou věž - Zelenou bránu, odkud budete mít Pardubice jako na dlani. Tato renesanční dominanta se tyčí nad městem již od 16. století a tehdy nesla název Pražská - bránou se totiž jezdívalo do Prahy. Nový název se vžil po oxidaci měděné brány, čímž se vytvořila typická zelená střecha. Zajímavostí také je fakt, že Zelenou bránu tvoří dva objekty - brána a věž.

V současné době je Zelená brána využívána nejen jako vyhlídková věž, ale také jako výstavní prostor. V předbraní se konají vernisáže a tvořivé dílničky pro děti. Při stoupání na vyhlídkový ochoz je možné zhlédnout expozici Kronika města, která pomocí audiovizuálních efektů poutavě zprostředkuje informace o historii města.

Trojúhelníkové náměstíčko, tzv. příhrádek tvoří spojnici mezi Pernštýnským náměstím a zámkem Pardubice. V minulosti sloužil jako opevněné předbraní a zároveň i jako hospodářské zázemí správy panství.

Na náměstí naleznete kašnu z počátku 19. století.

V současné době zde sídlí Galerie města Pardubic nebo Knihovní centrum u Vokolků.

Počátky panského sídla v místech dnešního zámku sahají do konce 13. století. Sídlo prošlo několika přestavbami. Nejvýznamnější podnikli na konci 15. a počátku 16. století páni z Pernštejna.

Průvodní hrad přetvořili na palác a kolem něho nově vybudovali mohutné opevnění. Vznikl tak unikátní přechod mezi hradem a zámkem.

Na zámku sídlí Východočeské muzeum, které vybízí k návštěvě několika stálých expozic a příležitostných výstav. Ze stálých expozic stojí za navštívení:

• Expozice S.K.L.E.M.
• Expozice Pardubice - příběh města
• Expozice Proti proudu času - Pardubicko v pravěku a raném středověku
• Peníze si do hrobu nevezmeš
• Zámecká věž - vyhlídka

Kostel se na svém místě nachází již od 16. století, kdy jej nechal postavit Vilém z Pernštejna a založil u něj klášter minoritů. Kostel měl také sloužit jako Pernštejnská hrobka, pohřben je tam však pouze Vojtěch z Pernštejna.

Původně se do kostela vcházelo severním vchodem z Kostelní ulice. V roce 1912 byl upraven vchod na západní straně a byla přistavěna sakristie. Nejcennějšími památkami v kostele jsou oltářní obraz Umučení sv. Bartoloměje a sousoší Kalvárie.

Automatický velkomlýn bratři Winternitzů byl postaven v letech 1909-1911 s dokončením regulace řeky Chrudimky, současně se zprovozněním protější městské hydroelektrárny a s výstavbou důležitého železného mostu přes Chrudimku.

Budovu mlýnu projektoval architekt Josef Gočár. Podle jeho plánů se ve dvacátých letech uskutečnila dostavba. Úpravy objektů mlýnů se prováděly též na začátku šedesátých let 20. století. Gočárova monumentální stavba, připomínající romantický hra, je jedním z cenných dokladů uplatnění moderní architektury při výstavbě výrobního objektu.

Farní kostel Zvěstování Panny Marie byl založen pány z Pardubic v polovině 14. století. Sám Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup, jej zaopatřil některými privilegii.

Zajímavostí je fakt, že ačkoliv v lodi najdeme žebrovou klenbu, v presbytáři se dochovala pozdě gotická sklípková klenba. Ke kostelu později přesídlil klášter minoritů (od kostela sv. Bartoloměje). Ke klášteru bylo zřízeno latinské gymnázium, kde později vznikl komplex školních budov. V současné době v těchto budovách sídlí zejména Krajský úřad Pardubického kraje.

Výraznou reliéfní výzdobou průčelí má dům č. p. 50 U Jonáše. Výzdoba pochází pravděpodobně z doby krátce po roce 1797 a je připisována místnímu sochaři, řezbáři a štukatérovi Jakubu Teplému.

Rozměrný reliéf zachycuje biblickou pověst o Jonášovi a velrybě. Ve štítu domu je postava sv. Floriána a sv. Petra. V přízemí se dochovala velice kvalitní pozdně gotická sklípková klenba z doby Viléma z Pernštejna. V domě U Jonáše sídlí Gočárova galerie v Pardubicích, která je veřejnosti přístupná celoročně kromě pondělků.