Územní rozhodování

Umisťovat stavby lze jen na základě územního rozhodnutí, územního souhlasu, regulačního plánu nebo veřejnoprávní smlouvy.

Druhy územního rozhodnutí jsou rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, o změně využití území, o ochranném pásmu, o změně vlivu užívání stavby na území, o dělení a scelování pozemků. Stavební úřad může uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území, které nahradí územní rozhodnutí. Stavební úřad může rozhodnout o umístění stavby, o změně využití území, o změně užívání vlivu stavby na území a o dělení a scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení. V zákonem stanovených případech lze místo územního rozhodnutí vydat pouze územní souhlas.

Všechny výše uvedené druhy územního povolování provádí Magistrát města Pardubic, stavební úřad, Štrossova 44.

- stavební úpravy a udržovací práce

- dělení nebo scelení pozemků, pokud podmínky pro ně jsou dány regulačním plánem, rozhodnutím stavebního úřadu nebo podle zvláštního předpisu rozhodnutím - např. pozemkové úpravy provedené Pozemkovým úřadem nebo pokud není důvodné pro dělení a scelení pozemků stanovovat podmínky

- rozhodnutí o ochranném pásmu, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem nebo na jeho základě

Územní rozhodnutí o umístění staveb ani územní souhlas dále nevyžaduje celá řada zařízení a staveb uvedených v § 79 odst. 2 stavebního zákona např. informační a reklamní zařízení o ploše do 0,6m2 umisťovaná mimo ochranné pásmo pozemní komunikace, stožáry pro vlajky do výše 8m, skledníky do 40 m2 a do 5 m výšky, bez podsklepení umístěné nejméně 2 m od hranice pozemku atd. Dále pak územní rozhodnutí o změně využití území nevyžadují stavby a terénní úpravy uvedené v § 80 odst. 3 stavebního zákona. Vzhledem k rozsáhlosti a složitosti jejich výčtu ve stavebním zákoně, doporučujeme vždy stavebníkům umístění konkrétní stavby nebo zařízení konzultovat na příslušném stavebním úřadu, a to zejména z toho důvodu, že novela stavebního zákona účinná od 1.1.2018 značně rozšířila výčet staveb a zařízení, které územní rozhodnutí ani územní souhlas nevyžadují.

Podle § 78 stavebního zákona regulačním plánem nahrazuje územní rozhodnutí vždy, když je vydán. (postup pro vydání regulačního plánu je upraven ve stavebním zákoně, § 61 až 71).

O pořízení regulačního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce, a to z vlastního nebo jiného podnětu.

Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je schválená územně plánovací dokumentace, která vymezuje funkční využití pro jednotlivé pozemky. Pokud obec nemá zpracovaný územní plán, stavební úřad si opatří jiné podklady v rozsahu nezbytném pro územní rozhodnutí, například územně plánovací podklady, skutečnosti zjištěné vlastním průzkumem a při místním šetření.

Žádost o vydání územního rozhodnutí se podává na zákonem předepsaném formuláři. Obsahuje jméno žadatele, datum narození, trvalé bydliště, příp. doručovací adresu, základní údaje o záměru a dotčeném pozemku nebo stavbě, osoby mající vlastnické nebo jiné právo k sousedním pozemkům nebo stavbám, které může být přímo dotčeno. K žádosti se připojí doklady podle § 86 odst. 2 stavebního zákona tj. závazná stanoviska dotčených orgánů, popř. rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, doklady prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou nebo souhlas vlastníka pozemku nebo stavby (v územním řízení toto neplatí v případě, že by bylo možné pozemek nebo stavbu vyvlastnit), dokumentaci pro územní řízení, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, případně smlouvy s nimi.

K územnímu souhlasu, který lze vydat v zákonem stanovených případech místo územního rozhodnutí, je nutné, kromě souhlasných závazných stanovisek dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, přiložit také písemné souhlasy vlastníků sousedních pozemků a staveb, jejichž práva mohou být provedením nové stavby přímo dotčena, a dále souhlas osob, kteří mají k těmto pozemkům věcné právo (toto není třeba v případě stavebních záměrů uvedených v § 103 stavebního zákona, pokud jsou od společných hranic pozemků dál než 2 m), a jednoduchý technický popis záměru.

V každém projednávaném případě musí stavební úřad posoudit, kteří z vlastníků sousedních pozemků a staveb mohou být vydaným rozhodnutím přímo dotčeni. Proto zde neplatí pravidlo, že by sousedními pozemky byly ty pozemky, které jsou pouze „mezující“. Rozsah dotčených pozemků a staveb, které by mohly být stavbou dotčeny, závisí na charakteru projednávaného návrhu. Podle konkrétních případů mohou být stavbou dotčeny pouze „mezující“ pozemky, tzn. pozemky, které přímo hraničí s dotčeným pozemkem, ale např.v případě stavby s výrobní technologií mohou být dotčeny pozemky v daleko širším okruhu. Toto posouzení je vždy na stavebním úřadě.