Za hrdiny z časů války
Institut Paměti národa
Institut Paměti národa je moderní prostor určený pro setkávání, vzdělávání a především sdílení vzpomínek. Technologicky unikátní interaktivní výstava – na pomezí hry, filmu a rozšířené reality - vypráví návštěvníkům skutečné příběhy pamětníků 20. století. Na začátku si vyberete příběh, který chcete v rámci prohlídky sledovat, a pak už se necháte unášet vyprávěním pamětníka doplněným o projekce, netradiční efekty a interaktivní obrazovky. Můžete tak prožít druhou světovou válku s Jarynou Mlchovou, která díky objevu neznámé sloučeniny zachránila stovky židů. Nebo si necháte vyprávět o Tomášovi Sedláčkovi, který prošel snad všechna evropská druhoválečná bojiště. Zajímavostí je i
propojení samotného místa, kde Institut sídlí, s operací Silver A. Podle dohledaných svědectví zde krátce přebýval velitel této výsadkové skupiny.
www.institut.pametnaroda.cz/pardubice
Památník Zámeček
Místo, na němž se nynější Památník Zámeček nachází, bylo součástí obory, která patřila k Larischově vile. Tento objekt obsadila po okupaci Schutzpolizei, jenž si v místě zřídil cvičnou střelnici. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ze cvičné střelnice stalo popraviště pardubického gestapa, na kterém bylo během 18 dní června a července 1942 u tří kůlů popraveno 194 osob z Pardubicka, Kolínska a Královéhradecka.
Památník je tvořen pietním místem s pomníkem a budovou muzea s expozicí, jež připomíná události spojené s 2. světovou válkou a nacistickými zločiny na Pardubicku za účelem trvalého uchování vzpomínky na
oběti druhého stanného práva a odvahu československých odbojářů, kteří se stali spolupracovníky parašutistického výsadku Silver A a dalších výsadků.
www.zamecek-memorial.cz
Pardubicemi po stopách Silver A
Naučná stezka Pardubicemi po stopách Silver A - Poslední cesta Alfréda Bartoše přibližuje návštěvníkům osudy zdejších obyvatel během 2. světové války, představuje místa spojená s činností paravýsadku Silver A v Pardubicích a osudy hlavních aktérů, především postavy kapitána Alfréda Bartoše. Stezka má dva okruhy. Kratší se 6 zastaveními v centru města a delší s 11 zastaveními od Památníku Zámeček k hlavnímu nádraží Pardubice.
www.pardubice.eu/silvera
Kryt civilní obrany
K nejtajnějším místům pardubického zámku patří kryt civilní obrany v severovýchodním rondelu zámeckých valů, kde nad povrch vystupuje několik větracích šachet.
Kryt se začal stavět v roce 1953 a jeho výstavba podléhala utajení. Stavba neměla sloužit k ochraně řadového civilního obyvatelstva, ale byla vybudována jako velitelské stanoviště civilní obrany. Byla tedy určena štábu, jenž měl řídit záchranné práce ve městě, v případě, že by bylo Československo napadeno nepřítelem. Až do 90. let byl udržován ve funkčním stavu.
V 90. letech 20. století začalo část krytu, jenž byl tehdy v majetku okresního úřadu, užívat Východočeské
muzeum, které kryt jako celek spravuje dodnes. Jsou zde především archeologické depozitáře vykopaného a často ještě konzervátory nezpracovaného archeologického materiálu.
V krytu je celoročně teplota mezi 12 až 15°C.
www.vcm.cz/zamek/kryt-civilni-obrany
Kameny zmizelých
Kameny zmizelých (Stolpersteine) jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, nesoucí text se vzpomínkou na oběti holokaustu a nacistického režimu. Kameny jsou vsazené do chodníku před domy obětí. Stolpersteiny jsou projektem německého umělce Guntera Demniga, který první kámen instaloval r. 1992 v Kolíně nad Rýnem. V ČR se první kámen objevil v roce 2008. Pardubice se k projektu připojily v roce 2020. Každá oběť má svůj vlastní Stolpersteine, je tomu tak proto, že ve vyhlazovacích táborech byly vězňům sebrány jejich jména, která byla nahrazena pouhými čísly bez identity a minulosti. Projekt tak vrací každému umučenému člověku jeho vlastní jméno a tím i jeho důstojnost.
www.pardubice.eu/kulturni-mapa?fulltext=kameny
Larischova vila
Dlouho opomíjený skvost v podobě loveckého zámečku nebo také Larischovy vily se nachází necelou hodinku od centra Pardubic. Místo, kde se kdysi scházela pardubická smetánka na parforsní hony a koňské dostihy, zastiňuje další méně slavnostní etapa naší historie – 2. světová válka. Vila se stala sídlem praporu záložního policejního pluku Böhmen, tzv. Schutzpolizei a v její blízkosti bylo po atentátu na Heydricha popraveno 194 českých občanů z Pardubic a okolí a z vypálené obce Ležáky. V současné době patří tento zámeček pod Československou obec legionářskou a těší se intenzivní opravě a péči.
www.zamecekpardubice.cz
Válečná nemocnice - karanténa
Válečná nemocnice v Pardubicích byla zřízena krátce po začátku první světové války na přelomu let 1914 a 1915. Nemocnice měla 365 budov, většinou typických dřevěných baráků vybavených pro pobyt a léčení více než 10 000 raněných nebo nemocných vojáků ze všech bojišť. Po válce byla nemocnice nazývána podle jednoho z pěti oddělení Karanténou. Dnes na jejím místě stojí sídliště Dukla postavené v 50. letech 20. století.