Co na Červeňáku můžeme vidět

Během jedné procházky se zde můžeme projít voňavou loukou, zahlédnout žáby skákající do tůně, poslouchat ptáky v třešňovém sadu, pozorovat včely samotářky vylétající z děr v pískové stěně a nakonec ze stínu starých topolů sledovat užovky vyhřívající se na štěrkových náplavech řeky Chrudimky.

Motýly na loukách

Na zdejších loukách je rozmanitá skladba rostlin, která hostí řadu druhů motýlů jako je modrásek jetelový, otakárek fenyklový či soumračník jahodníkový. Louky jsou tu sečené postupně tak, aby motýli měli vždy možnost přelétnout na další kvetoucí plochu. Na některé louce může občas ležet čerstvé seno. Je to proto, aby z něho vypadala semínka lučních květin a housenky stihly přelézt na neposečené části. I u cest najdete sytě modrý rozrazil ožankovitý a na květech mochen brouka krasce.

Obojživelníky v tůních a mokřadech

Největší tůň s hlavatými vrbami má vodu po většinu roku. Obojživelníky ale můžeme vidět i na zdejších loužích a mokřadech, které přes léto vysychají. Obojživelníci potřebují vodní plochy osluněné, proto jsou břehy tůní vysečené. Když se opatrně přiblížíte, uvidíte z nich skákat do vody kuňku obecnou, skokana štíhlého nebo skřehotavého. Vzácně lze ve vodě pozorovat i čolka velkého. Ořezávání vrb je důležité pro vznik dutin. Ty využívají jak ptáci pro hnízdění i vzácní brouci: například kozlíček vrbový či zlatohlávek skvostný.

Domov samotářských včel v bývalém pískovém lomu

Samotářské včely vylétávají z ústí chodbiček svých hnízd vybudovaných v písčitém svahu.Jsou důležitými opylovači, protože na rozdíl od včely medonosné vylétávají i v chladnu a dešti. Na Červeňáku jim k vybudování chodbiček pro hnízda slouží bývalý pískový lom. Pravidelně se zde strhává vegetace a odkopávají stěny lomu.

Hmyz na starých vrbách a topolech v zaplavovaném lužním lese

V prohnilém dřevě starých topolů žijí vzácní brouci ze skupiny lencovitých i lesáci rumělkoví. Velké tmavé včely – drvodělky potkáte na osluněném mrtvém dřevě. Stromy v blízkosti řeky jsou přizpůsobené pravidelnému zaplavení velkou vodou. Díky úrodným říčním naplaveninám velmi rychle rostou a dorůstají impozantních rozměrů. Jejich koruny využívají k hnízdění ptáci. Pro zachování rozmanitosti organismů se v místě ponechávají staré stromy k rozpadu.

Koberce květnatého porostu brzy na jaře

V lužním lese s převahou dřevin s tvrdým dřevem jako jsou duby, jasany a jilmy začnou již v únoru vykvétat sněženky. Následují je žluté křivatce a fialové či bílé dymnivky.Tyto lesy vzdálenější od břehů řeky jsou zaplavované vodou jen občas. Prostor pod stromy před jejich olistěním tak využijí rostliny, které vykvétají brzy na jaře, dokud mají dostatek světla.

Dřeviny okousané bobry

Bobři evropští jsou aktivní v noci, ale ve dne můžete vidět výsledky jejich noční práce: okousané stromy a větve, kterými se bobři živí. Nejraději mají vrby.
Je možné, že naleznete i pokácené stromy. Bobři z nich budují přehrady tak, aby jejich nory měly vchod pod vodní hladinou.

Ptáky a brouky ve starém třešňovém sadu

Sad obývají strakapoudi a žluny. Brouci zdobenci a krasci třešňoví vyhledávají staré kmeny třešní. Stromům třešní se po vyřezání náletů začíná dařit. Prosvětlený třešňový sad na jaře opět kouzelně kvete. Špačci si pak pochutnávají na sladkých plodech. Na uvolněné plochy se postupně budou dosazovat nové stromky.

Hady vyhřívající se na štěrkových náplavech řeky Chrudimky

Užovky podplamaté v Chrudimce loví ryby. K získání potřebné energie ze slunečního záření využívají osluněné břehy bez porostu. Na nich uvidíte posedávat i vážky klínatky, jejichž dravé larvy potřebují k vývoji proudící vodu.Řeka Chrudimka dokázala rozbít jez, který se nikdy neopravil. Její nespoutaný proud tak pomalu vytváří rozvolněné břehy, typické pro toky v nížinách bez regulace. Nezpevněné koryto řeky umožňuje při vyšším stavu vody zaplavení okolních porostů, které je přínosné pro mnoho vzácných organismů.

Dobrovolníky a členy spolku Pestré Polabí

Potkáte je s křovinořezy a hráběmi, jak sečou a uklízí louky. Odkopávají i stěny bývalého lomu, čistí tůně a mokřady a uklízí odpadky. Někdy je doprovází skupina dětí – oddíly vodních skautů Bílý delfín a 2. oddíl Grovanis si vzaly lokalitu do patronace.