Revitalizace Červeňáku

Cesty propojí celé území lépe s městem a vytvoří okruhy

Nová cyklostezka vedená po stávající panelové cestě bude napojená na okolní komunikace a umožní dobře projet územím. Spojovací cesty i nenápadné pěšiny vytvoří vycházkový okruh. Zároveň umožní návštěvníkům pozorovat živočichy a rostliny v jejich přirozeném prostředí. Jejich životní potřeby a vztahy vysvětlí naučná stezka.
Druhá naučná stezka seznámí návštěvníky s vojenskou historii území a představí pozůstatky technických staveb.

Zpřístupní se technické památky

Některé technické památky dostanou novou funkci: bývalý důstojnický klub se promění v centrum parku s vyhlídkou a se zázemím pro údržbu. Zpřístupněný oblouk viaduktu ponese novou vyhlídku. Drobné objekty – bunkry, náspy, střelnice, zákopy – se stanou po opravách součástí odpočinkových míst, sportovišť a zastavení naučné stezky.

Profesionální péče obnoví rozmanitým druhům rostlin i živočichů místa vhodná pro život

Červeňák je výjimečný množstvím různých přírodních stanovišť na malém prostoru. Každé z nich potřebuje jinou péči, kterou nastaví tým složený z odborníků na hmyz, obojživelníky, plazy, ptáky i savce, byliny i dřeviny. Některá místa se budou pravidelně sekat, jinde pomůže s údržbou pastva. Červeňák se pak stane učebnicí příkladů vztahů mezi živými organismy a prostředím.

Základním úkolem je omezení rostlin, které vytlačují původní druhy

Po odchodu armády se území nijak neudržovalo. Nepůvodní druhy rostlin (jako jsou celík kanadský, pámelník, akát, pajasan, javor jasanolistý) i původní druhy, které mají schopnost se rychle šířit na velké plochy (svída krvavá, myrobalán, třtina křovištní), využily příležitost a vytlačují naše původní druhy rostlin a na ně vázané živočichy. Některé z nich jsou tak agresivní, že již zabraly rozsáhlé souvislé plochy. Potlačení a kontrola šíření těchto druhů výřezem, vytrháváním a sečí je zásadním úkolem péče o zdejší přírodu.

Proč je kácení vybraných dřevin nezbytné?

Území Červeňáku začalo zarůstat až po odchodu armády. Vzácným druhům vázaným na původní bezlesí tak ubýval prostor pro život. Obojživelníkům, motýlům ani mnohým rostlinám zastínění hustým porostem vůbec nevyhovuje. Kromě potřebného světla zde nenaleznou ani potravu.
Při vyřezávání křovin budou ponechány menší skupiny keřů – živočichové i rostliny často vyhledávají právě okraje porostů, které se tímto rozšíří. Ptáci si nejraději vybírají menší skupinku hustých křovin ve volném prostoru.

Budou respektovány potřeby starých stromů

Zdejší mohutné topoly, duby i třešně ve starém sadu se vysilují soupeřením o světlo a živiny s náletovými dřevinami. Původně zde rostly osamoceně a vykácení dřevin v okolí je rozhodující pro jejich přežití. Jejich osluněné kmeny také pak poskytují domov vzácným broukům. Torza starých stromů budou po zhodnocení stavu ponechávána na místě.

Voda se zachytí v soustavách tůní

Nová soustava tůní na pastvinách bude sloužit i jako napajedla. Narušování okrajů tůní zvířaty zabrání jejich zarůstání. Napodobí se tak prohlubně způsobené pojezdy těžkou technikou, v nichž žili vzácní korýši listonozi. Na podmáčených loukách v blízkosti řeky Chrudimky zadrží vodu tůně. Budou se postupně obnovovat tak, aby byly různě zarostlé a vyhovovaly co nejširšímu počtu druhů živočichů i rostlin.

• Co na Červeňáku můžeme vidět?
  

Práce na Červeňáku jsou vymezeny závaznými dokumenty

Veškeré práce v lokalitě budou prováděny v souladu se schváleným dokumentem Územní studie Pardubice-Červeňák. Tým pod vedením krajinné architektky Jany Kholové v něm zkoumal historii území a posuzoval jeho současný stav, provázanost s městem, krajinou a přírodou. Dokument určuje pravidla a vymezuje podmínky pro využívání jednotlivých částí parku i pozůstatků vojenských staveb. Představuje také potenciál jeho budoucího rozvoje jako podklad pro další územní plánování.

Navržená péče a ochrana přírodních stanovišť je ve shodě s dokumentem Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016–2025.