Památky
Když se řekne Pardubice, většině lidí se vybaví perník nebo dostihy. Málokdo si ale hned představí historické centrum a množství památek, které město nabízí. Přitom právě zde najdete řadu architektonických i historických zajímavostí, které stojí za pozornost.
Zámek Pardubice
Zámek Pardubice patří k nejvýznamnějším památkám města. Z původního vodního hradu se postupně stal renesanční zámek spojený se jménem rodu Pernštejnů. Dnes zde návštěvníci mohou obdivovat například Rytířské sály, kapli Tří králů nebo unikátní nástěnnou malbu Fortuna Volubilis (Štěstěna vrtkavá) – nejstarší český malovaný akt.
Součástí zámku je také kryt civilní obrany, který připomíná období studené války. V prostorách zámku sídlí Východočeské muzeum v Pardubicích s pestrou nabídkou expozic. Krásné výhledy nabízí zámecké valy i zámecká věž a během roku se zde koná řada kulturních akcí. Příjemné zázemí doplňuje také kavárna na nádvoří.
Otevírací dobu a aktuální informace najdete na webu zámku.
Pernštýnské náměstí
Pernštýnské náměstí je od roku 1964 centrem městské památkové rezervace a patří k nejvýraznějším místům historického jádra Pardubic. Třicet měšťanských domů kolem náměstí dokládá několik stavebních etap – od pozdní gotiky přes renesanci až po baroko a klasicismus. Jejich vývoj lze rozpoznat například podle kamenných a terakotových ostění oken, štítů či štukové výzdoby.
Dnes je náměstí také živým kulturním centrem města. Sídlí zde radnice, pobočka Gočárovy galerie – Dům U Jonáše, knihovna i řada kaváren a restaurací. Během roku se zde konají městské slavnosti, vánoční trhy i další tradiční akce.
Radnice na Pernštýnském náměstí
Budova pardubické radnice vznikla v letech 1892–1894 a představuje jednu z nejvýraznějších staveb na Pernštýnském náměstí. Rozsáhlý novorenesanční komplex na severní straně náměstí byl postaven podle návrhu architekta Jana Wejrycha.
Štít radnice zdobí socha rytíře – strážce města, která byla vytvořena podle postavy Vojtěcha z Pernštejna z náhrobku v kostele sv. Bartoloměje. Na průčelí si můžete všimnout také medailonů českých králů, například Karla IV., Jiřího z Poděbrad nebo Rudolfa II.
Ve druhém patře se nachází fresky od Karla Klusáčka, které znázorňují čtyři ctnosti důležité pro správu města – nezištnost, přímost a poctivost, občanskou statečnost a svornost. Symbolika městských ctností i řemesel se promítá také do výzdoby historického sálu, jehož strop je zdoben dřevěnými kazetami.
Automatické mlýny
Na konci Starého Města, za mostem přes Chrudimku, stojí výrazná budova Automatických mlýnů – jedna z nejcennějších staveb moderní architektury v Pardubicích. Mlýn nechali v roce 1910 postavit bratři Karel a Egon Winternitzové podle návrhu architekta Josefa Gočára. Už tehdy šlo o technicky pokrokový provoz, poháněný elektřinou z nedaleké hydroelektrárny.
Po ukončení provozu v roce 2013 byl areál o rok později prohlášen Národní kulturní památkou. Od roku 2016 prochází rozsáhlou proměnou a postupně se mění v moderní kulturní a společenskou čtvrť.
Dnes zde sídlí Gočárova galerie, Galerie města Pardubic (GAMPA), vzdělávací centrum Sféra i pobočka Turistického informačního centra Pardubice. Areál pravidelně ožívá trhy, koncerty, divadelními představeními i akcemi pro rodiny s dětmi.
Aktuální program a novinky sledujte na sociálních sítích Automatických mlýnů.
Příhrádek
Příhrádek je romantické trojúhelníkové náměstíčko s kašnou, které propojuje historické centrum se zámkem. Dvě vstupní brány připomínají jeho původní funkci opevněného předbraní. Dnes patří k nejpříjemnějším zákoutím Pardubic – najdete zde empírovou kašnu, lavičky i knihobudku.
Sídlí zde také Knihovní centrum U Vokolků, součást Krajské knihovny v Pardubicích, kde můžete navštívit například Literární muzeum.
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel sv. Bartoloměje byl postaven na počátku 16. století. Sloužil katolické menšině obyvatel města a zároveň jako rodová hrobka české větve Pernštejnů.
Dominantou presbytáře je mohutná pískovcová tumba s mramorovým náhrobkem Vojtěcha z Pernštejna. V roce 1912 byla k západní straně kostela přistavěna bohatě zdobená část.
Dochovaná původní dispozice i malířská výzdoba řadí kostel k významným dokladům podoby chrámového prostoru 16. století.
Památník Zámeček
Památník Zámeček je jedním z nejvýznamnějších pietních míst v Pardubicích. Za druhé světové války zde nacisté zřídili popraviště pardubického gestapa. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se z původní cvičné střelnice stalo místo, kde bylo během 18 dní v červnu a červenci 1942 popraveno 194 osob z Pardubicka, Kolínska a Královéhradecka.
Dnes památník tvoří venkovní pietní prostor s pomníkem a budova muzea s expozicí, která připomíná události druhé světové války i nacistické zločiny na Pardubicku. Součástí tématu je také odboj a osudy lidí spojených s parašutistickým výsadkem Silver A a dalšími výsadky.
Larischova vila
Larischova vila, známá také jako „Zámeček“, je místem s mimořádně silnou historií. Za druhé světové války zde sídlil německý policejní pluk Schutzpolizei a vila sloužila i jako vězení. Ve sklepních prostorách byli před popravou drženi také obyvatelé z nedalekých Ležáků. V její blízkosti, v dnešním areálu Památníku Zámeček, bylo v červnu a červenci 1942 popraveno 194 osob.
Vila byla postavena v roce 1885 pro hraběte Jiřího Larisch-Mönnicha podle návrhu architekta Františka Schmoranze. Po válce sloužila různým účelům a postupně chátrala. V roce 2015 přešla do vlastnictví Československé obce legionářské, která zahájila její opravy.
Veřejnosti se vila otevírá například během Muzejní noci (květen) nebo v rámci Dnů evropského dědictví (září), kdy jsou připraveny komentované prohlídky.
Krematorium
Pardubické krematorium patří k významným stavbám české architektury 20. století a dokládá dynamický rozvoj města po první světové válce. Autorem projektu je architekt Pavel Janák, výtvarnou podobu doplnil malíř František Kysela. Návrh byl vybrán v roce 1918 z téměř stovky soutěžních projektů.
Stavba je příkladem poválečného rondokubismu a její architektonické řešení vychází z principu starokřesťanské baziliky. V roce 1968 využil exteriéry i část interiérů režisér Juraj Herz pro film Spalovač mrtvol.
Krematorium je dnes národní kulturní památkou.
Východočeské divadlo
Východočeské divadlo Pardubice patří mezi nejstarší stálé divadelní scény v Čechách. Základní kámen budovy byl položen symbolicky v den výročí položení základního kamene Národního divadla. Secesní budova vznikla v letech 1906–1909 podle návrhu architekta Antonína Balšánka.
Nad průčelím s městským znakem se tyčí socha Génia s tváří slavné operní pěvkyně Emy Destinnové. Budova je jednou z výrazných dominant centra města.
Chcete navštívit představení? Aktuální program a další informace najdete na webu Východočeského divadla.
Kunětická hora
Kunětická hora je výraznou dominantou Pardubicka a jedním z nejvyhledávanějších výletních míst v regionu. První zmínka o hradu pochází z roku 1420. Založil jej hejtman Diviš Bořek z Miletínka, jeho současnou podobu však výrazně ovlivnily přestavby pánů z Pernštejna na přelomu 15. a 16. století.
Hrad je národní kulturní památkou a nabízí několik prohlídkových okruhů i výstup na věž, odkud se otevírají daleké výhledy do krajiny – za dobré viditelnosti až ke Krkonoším. V létě se zde konají historické slavnosti, jarmarky a divadelní představení.
Kunětická hora se objevila i ve filmu – v 70. letech zde vznikaly scény seriálu Arabela, kde hrad sloužil jako sídlo čaroděje Rumburaka. Výlet můžete spojit také s návštěvou obory v podhradí nebo plavbou lodí Arnošt z Pardubic.
Aktuální informace a otevírací dobu najdete na webu hradu.