Prezentace průzkumu podnikatelského prostředí v Pardubicích

V říjnu 2006 byl mezi 54 významnými podnikatelskými subjekty a zaměstnavateli občanů Pardubic proveden průzkum podnikatelského prostředí, který navazoval na obdobný průzkum z počátku roku 1999 uskutečněný v rámci přípravy strategického plánu rozvoje města. Situace ve městě se od té doby změnila, proto je zajímavé i srovnání s výsledky z jiných statutárních měst z podzimu 2006. V některých oblastech mohou být výsledky rovněž porovnány s údaji za 142 podniků Pardubického kraje, které byly dotazovány na téma věda, výzkum a inovace v dubnu 2006.

Péče o zdravé podnikatelské prostředí není jen úkolem státu a jeho agentur, jejichž aktivity ovlivňují tzv. makro-podmínky pro podnikání v České republice. Na místní úrovni je možné realizovat celou řadu iniciativ, které mohou přispět k růstu konkurenceschopnosti firem, které v důsledku svého úspěchu na vnějších (nejlépe globálních) trzích mohou přinést další do města další potřebné zdroje pro jeho rozvoj. Názory firem na užitečnost jednotlivých nástrojů podpory podnikání jsou cenou informací, která pomůže lépe zacílit rozvojové prostředky věnované tomuto účelu na místní a regionální úrovni (například v podobě priorit strategických rozvojových dokumentů a jejich implementačních mechanismů).

A konečně pokud město seriózně uvažuje o systematickém přístupu k místnímu ekonomickému rozvoji, musí kromě objektivních statistických údajů podchytit také rovinu subjektivní (hodnotící), která odráží „náladu“ v podnikatelském prostředí. Vnímání kvality podnikatelského prostředí je přinejmenším stejně důležité (ne-li více) jako jeho realita. Budoucí rozvoj města a jeho širšího zázemí je do značné míry závislý také na podnikavosti místních obyvatel, na jejich ochotě riskovat, na úsilí, které jsou ochotni věnovat růstu svých podnikatelských aktivit. Pokud chtějí Pardubice disponovat podnikatelským prostředím, které tyto aktivity podněcuje (a odměňuje), musí je především důkladně poznat.

Cíle průzkumu podnikatelského prostředí v Pardubicích jsou v podstatě tři: 

1. Získat jiným způsobem obtížně zjistitelná data o soukromých firmách, které podnikají ve městě (například vývoj zaměstnanosti, průměrné hrubé mzdy, míru exportní orientace, včetně vnitrostátního exportu tj. mimo kraj, aj.);
2. Poznat (a pochopit) názory, zjistit problémy a plány rozvoje těch, kteří investují a vytvářejí pracovní příležitosti pro místní obyvatele (včetně informací o tom, zda nehodlají město nebo region opustit).
3. V neposlední řadě dát firmám najevo, že si veřejný sektor cení jejich aktivit ve městě, má zájem na tom, aby zde prosperovaly a hodlá jim k tomu vytvářet v rámci svých možností ty nejlepší podmínky. 

Otázky v dotazníku se týkaly historie firmy, pracovních sil, informací o nemovitostech a investicích, názorů na služby veřejné správy, inovační kapacity firem a vztahů k místní správě a celkového dojmu z Pardubic jako místa pro podnikání. Dotazník připravený poradenskou firmou Berman Group (www.bermangroup.cz) vycházel ze stejného vzoru jako obdobné průzkumy provedené v několika stovkách dalších podniků v České republice, Slovensku, Rumunsku, Srbsku a na Ukrajině v uplynulých letech, takže výsledky z Pardubic lze porovnávat se situací v cca 30 jiných velikostně a významově srovnatelných městech.

Pro účast v průzkumu bylo vybráno na 100 rozhodujících zaměstnavatelů ve všech důležitých odvětvích mimo veřejnou správu, z nichž 49 se průzkumu zúčastnilo formou řízeného interview, 5 podniků odpovědělo korespondenčně. Seznam oslovených podniků je uveden v příloze, z důvodu zachování naprosté anonymity neuvádíme seznam těch, kteří se průzkumu rozhodli zúčastnit.

Zkoumaný vzorek je dostatečně reprezentativní, zahrnuje podniky zaměstnávající významnou část ekonomicky aktivních osob ve městě v řadě nejrůznějších odvětví výroby a služeb. Odpovědi podniků se v některých oblastech lišily podle typu podnikání (průmysl elektrotechnický, chemický, kovozpracující a potravinářský, služby, obchod, doprava a sítě), typu vlastnictví (domácí fyzické a právnické osoby, zahraniční vlastníci) a proto byly posuzovány i podle těchto hledisek, přičemž zjištěné odlišnosti jsou prezentovány v této zprávě.

Zpráva nejprve prezentuje hlavní zjištění z průzkumu, které dělí do dvou kategorií – pozitivní a negativní. Neutrální zjištění v tomto shrnutí nejsou prezentována. Část bariéry rozvoje firem shrnuje názory firem na vnější faktory, které se nejvýznamněji podílejí (podle názorů manažerů podniků) na optimálním vývoji odbytu těchto firem. Částexportní orientace sleduje teritoriální strukturu prodeje firem a v kombinaci s konkrétními údaji o objemu prodeje tak umožňuje usuzovat na míru exportní orientace místní ekonomiky. Část pracovní síla a zaměstnanost se věnuje kromě údajů o zaměstnancích v několikaletém vývojovém přehledu také odhadu růstu zaměstnanosti v těchto firmách a subjektivnímu hodnocení kvality pracovních sil. Kapitola inovace, věda a výzkum shrnuje podmínky konkurenceschopnosti místních firem v globální ekonomice 21. století. Kapitola informace o nemovitostech a investičních záměrech zjišťuje, nakolik jsou nemovitosti pro podnikání limitující pro rozvoj podniků, modeluje předpokládaný objem investic na pracovníka ve zkoumaném vzorku a věnuje se i strategiím expanzí (relokací) firem, část služby místní správy a služby pro podnikatele zkoumá názory podniků na současnou úroveň péče o podnikatelské prostředí a hodnotí i nejvhodnější nástroje, které je možné k tomuto účelu využít.

Shrnutí závěrů z průzkumu

V této části uvádíme pouze přehled zjištění bez komentářů. Podrobně jsou výsledky prezentovány v navazujících kapitolách.

Za nejdůležitější pozitivní zjištění považujeme následující: 

• Pozitivní hodnocení současné ekonomické situace. Místní podniky hodnotí svou vlastní současnou situaci dobře (i do budoucna), jak subjektivně (vnímaná kvalita zaměstnanců), tak objektivně (počet zaměstnanců a růst, investiční očekávání, růst prodeje).  
• Vysoká exportní orientace. Ve srovnání s jinými městy je pardubická ekonomika výrazně exportně orientovaná, v segmentu průmyslových podniků směřuje produkce na export z více než 85 %.  
• Růst počtu pracovních míst. Celkový počet zaměstnanců všech dotazovaných podniků trvale roste a v brzké době mají vzniknout další pracovní místa (celkem až 900!).  
• Vysoká míra nových investic. 27 firem chystá (a dalších 9 zvažuje možnost) investovat do rozšíření výroby, modernizace infrastruktury a technologií v místě přes 3,5 miliardy Kč, převážně v tomto a příštím roce (a to ještě některé firmy částku neuvedly, protože ji považují za obchodní tajemství).  
• Inovační potenciál. Místní firmy mají nadprůměrné zastoupení výzkumných a vývojových oddělení, ve městě působí neformalizovaný klastr chemických a petrochemických firem.  

Za negativní závěry průzkumu lze naopak považovat následující zjištění: 

• Nespokojenost s prací radnice a podporou podnikání. Názory na magistrát byly rozporuplné, u menších českých firem převažuje spíše negativní nálada ohledně podpory podnikání a zadávání veřejných zakázek v Pardubicích.  
• Roste tlak na trhu práce v exponovaných oborech. Podniky ve městě pociťují nedostatek pracovníků v některých profesích – zejména technicky orientovaných a v řemeslech a trvale není uspokojena poptávka po jazykově vybavených pracovnících.  
• Nespokojenost s dopravou ve městě a do města. Podniky přes ocenění dobré geografické polohy města trvale postrádají napojení na dálnici a obchvat města, negativní hodnocení obdržela i veřejná doprava.