Poté, co stavební úřad obdrží ohlášení, existují dvě možnosti:
1. stavební úřad doručí do 30 dnů od ohlášení stavebníkovi písemný souhlas s provedením ohlášeného záměru, stavebník může začít realizovat svůj záměr
2. v případě, že ohlášení není úplné nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu, stavební úřad do 30 dnů ode dne ohlášení vydá usnesení, kterým rozhodne o provedení stavebního řízení
Ano, stavebník musí předložit souhlasy osob, jejichž vlastnické právo nebo právo odpovídající věcnému břemenu k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být prováděním stavebního záměru přímo dotčeno; souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu.
Reagovat můžete buď tím, že projevíte např. svým podpisem souhlas se záměrem na situačním výkresu. Pokud se záměrem nesouhlasíte, takový projev vůle nemusíte učinit. Stavební úřad potom nebude moci považovat ohlášení zámeru za úplné a bude muset rozhodnout o tom, že záměr bude projednán v stavebním řízení. V případě prováděného stavebního řízení , budete mít postavení účastníka řízení a budete moci uplatnit námitky.
Souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti nelze prodloužit. Souhlas s provedením nepozbývá platnosti, bylo-li s prováděním ohlášeného stavebního záměru započato ve lhůtě platnosti. Souhlas s provedením pozbývá platnosti též dne, kdy stavební úřad obdržel sdělení stavebníka, že upustil od provádění stavebního záměru, na který byl souhlas vydán; to neplatí, bylo-li s prováděním stavebního záměru již započato.
Není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Není-li žadatel o povolení změny dokončené stavby jejím vlastníkem, dokládá souhlas vlastníka stavby. K žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví vlastník jednotky dokládá souhlas společenství vlastníků, nebo správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo.
Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace.
Dle § 110 odst. 2 písm. f) stavebního zákona je stavebník povinen stanovit sám plán kontrolních prohlídek. Stavební úřad potom podle potřeby ve stavebním povolení stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby.
Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv.
Tento záměr doporučujeme stavebníkům raději nejdříve vždy konzultovat na příslušném stavebním úřadě, který konkrétní záměr posoudí. Zasklení lodžie nepodléhá povolovacímu režimu podle stavebního zákona například pokud je projektová dokumentace daného typu zasklení schválena příslušným dotčeným orgánem (Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje) z hlediska požární bezpečnosti. V ostatních případech je třeba stavební povolení.
Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh lhůty platnosti stavebního povolení. Na řízení o prodloužení lhůty platnosti stavebního povolení se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení. Stavební povolení pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom, že od provedení svého záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba již byla zahájena.
Jde o tzv. „oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora „
Uzavře-li stavebník smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole projektové dokumentace stavby, kterou hodlá provést, může autorizovaný inspektor posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2stavebního zákona, pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo u záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, nebo u stavby, o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí v případě významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem. Uzavření smlouvy je autorizovaný inspektor povinen oznámit stavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu.
Stavební úřad může na žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce povolit změnu stavby před jejím dokončením. Stavebník předloží žádost na předepsaném formuláři, žádost obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti připojí projektovou dokumentaci změn stavby, popřípadě kopii ověřené projektové dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny. Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.
Pokud se změna stavby nedotýká práv účastníků řízení, dále pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí, může stavební úřad takové změny stavby schválit rozhodnutí vydaným na místě při kontrolní prohlídce. Takové rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě.
Pokud byla stavba původně povolena na ohlášení, lze její změnu před dokončením také povolit v režimu ohlášení.
Stavebník může provádět stavbu svépomocí, pokud zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.
Ano, v případě, že mezi sousedy nedojde při provádění stavby nebo jejích úprav (zabezpečovací práce, nezbytné úpravy, udržovací práce, odstranění stavby) k dohodě, může stavební úřad nařídit rozhodnutím vlastníkovi sousední stavby nebo pozemku, aby umožnili provedení prací ze svého pozemku nebo stavby. V rozhodnutí musí být přesně vymezen způsob užití sousedního pozemku (např. postavení lešení), doba jeho užití (např. pracovní dny od 8 do 15 hod), ukončení užívání, s tím, že po skončení prací je stavebník povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do původního stavu.
Ano, oprávněné úřední osoby mají ze zákona právo vstupovat na cizí pozemky, stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků při zjišťování stavu staveb a pozemků a při opatřování důkazů pro správní rozhodnutí.
Dokonce v určitých případech bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat jsou oprávněni vstupovat na pozemek, stavbu a do stavby i bez vědomí jejich vlastníků, s tím, že následně musí bezodkladně vlastníka informovat včetně uvedení důvodů, které jej k takovému postupu vedly.
Vlastník stavby je povinen uchovávat ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení po celou dobu její existence a při změně vlastnictví tyto dokumenty předat novému vlastníkovi stavby. V případě, že se dokumentace nezachovala, nebyla vůbec pořízena nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit novou dokumentaci skutečného provedení stavby.
