Kam za hrdiny v Pardubicích

Památník Zámeček je jedním z nejvýznamnějších pietních míst v Pardubicích. Za druhé světové války zde nacisté zřídili popraviště pardubického gestapa. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se z původní cvičné střelnice stalo místo, kde bylo během 18 dní v červnu a červenci 1942 u tří kůlů popraveno 194 osob z Pardubicka, Kolínska a Královéhradecka.

Dnes památník tvoří venkovní pietní prostor s pomníkem a budova muzea s expozicí, která připomíná události druhé světové války i nacistické zločiny na Pardubicku. Součástí tématu je také odboj a osudy lidí spojených s parašutistickým výsadkem Silver A a dalšími výsadky.

• WEB:  www.zamecek-memorial.cz

Institut Paměti národa v Pardubicích přibližuje dějiny 20. století skrze skutečné lidské příběhy. Nečekejte klasické muzeum s vitrínami – čeká vás technologicky unikátní interaktivní výstava na pomezí hry, filmu a rozšířené reality.

Na začátku si vyberete, čí příběh chcete během prohlídky sledovat, a pak už vás výstavou provede vyprávění pamětníka doplněné projekcemi, netradičními efekty a interaktivními obrazovkami. Díky tomu si návštěvníci mohou události jako druhou světovou válku nebo poválečná léta představit v konkrétních souvislostech a emocích – očima lidí, kteří je opravdu zažili.

Lesopark Jiřího Potůčka v pardubické čtvrti Trnová připomíná tragický konec radiotelegrafisty Jiřího Potůčka – člena výsadku Silver A. Právě zde, v lesíku zvaném Dubinka, byl 2. července 1942 zastřelen četníkem Půlpánem. Potůček byl posledním z trojice parašutistů, kteří v Pardubicích působili v rámci odboje.

Krátce po válce vznikl na místě jeho smrti jednoduchý památník. Dnes zde návštěvníci najdou památeční kámen Jiřího Potůčka, moderní informační tabuli a také připomínku dalších významných výsadků (například Anthropoid, Bioscop, Tin nebo Out Distance).

Nový židovský hřbitov v Pardubicích byl založen v roce 1883 a dodnes slouží svému účelu. Najdete zde přes 500 náhrobků, včetně stél přenesených ze starého hřbitova (nejstarší z roku 1739). Součástí areálu je také společný hrob vězňů z tzv. transportu smrti z ledna 1945, pomník obětem nacismu a obřadní síň s malou expozicí o dějinách pardubické židovské komunity. Od roku 1958 je hřbitov chráněn jako kulturní památka. 

Hřbitov není běžně přístupný – klíče je možné vyzvednout na Správě hřbitovů Pardubice, případně se domluvit na prohlídce se správcem (ideálně alespoň týden předem). Areál bývá zpravidla otevřen také v neděli odpoledne a během vysokých židovských svátků zůstává uzavřen.

Larischova vila, známá také jako „Zámeček“, je místem s mimořádně silnou historií. Za druhé světové války zde sídlil záložní prapor německého policejního pluku Schutzpolizei a vila sloužila také jako vězení. Ve sklepních prostorách byli před popravou drženi i obyvatelé z nedalekých Ležáků. V její blízkosti, v dnešním areálu Památníku Zámeček, bylo v červnu a červenci 1942 popraveno 194 osob.

Vila však vznikla už dříve – v roce 1885 ji nechal postavit hrabě Jiří Larisch-Mönnich jako luxusní sídlo pro pořádání parforsních honů. Autorem projektu byl architekt František Schmoranz, který jí vtiskl romantický historizující styl. Právě díky tomu získala mezi místními přezdívku „Zámeček“.

V zámeckých valech pardubického zámku se ukrývá jedna z nejzajímavějších staveb studené války. Tajně budovaný kryt civilní obrany vznikal od roku 1953 v severovýchodním rondelu. Nebyl určen pro běžné obyvatele – sloužil jako velitelské stanoviště pro řízení záchranných prací v případě krizového ohrožení.

Kryt byl na svou dobu technicky vyspělý: nechybělo filtroventilační zařízení, telekomunikační prostředky, vlastní zdroj vody ani generátor elektrické energie. Uvnitř se zachovalo autentické vybavení včetně vojenských lůžek a základního zázemí. Teplota v krytu je stabilní, během roku se pohybuje mezi 10 a 15 °C.