Životní situace

Jsou na území města úkryty pro případ válečného stavu?

Již v roce 2005 rozhodla vláda ČR, že stálé úkryty civilní ochrany (SÚ CO), které byly budovány před rokem 1989, se již nově budovat nebudou a u starých úkrytů, které nejsou v dobrém technickém stavu (např. jejich filtroventilační zařízení) se nebude požadovat jejich oprava. Vlastnící těchto úkrytů mohou žádat hasičský záchranný sbor kraje o jejich vyřazení z celostátní evidence. Z tohoto důvodu došlo i na území města k podstatnému snížení počtu SÚ CO. Nicméně koncepce ochrany obyvatelstva, kterou projednala a schválila vláda ČR, počítá v případě vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu s přípravou improvizovaného ukrytí. K tomu byla vydána Hasičským záchranným sborem České republiky i metodika, kterou naleznete na stránkách města, ale i na stránkách zpracovatele metodiky.

Přesto jsou i na území města Pardubice funkční SÚ CO. Jak je uvedeno výše, jedná se o objekty, které budou zpřístupněny za stavu ohrožení státu (SOS) nebo za válečného stavu (VS). Na území města je však i řada vyřazených úkrytů, které budou v případě potřeby opět využity jako odolnější improvizované úkryty (IÚ), neboť objekt, pod kterým se takový úkryt nacházel, má většinou sklepní prostory se zvýšenou odolností.

Pardubice mají ve svém vlastnictví i středně kapacitní a velkokapacitní stálé tlakově odolné úkryty civilní ochrany (STOÚ CO), které budou v případě vyhlášení SOS nebo VS také zpřístupněny. Doba jejich zpohotovení je však 72 hodin, kdy musí být, mimo jiné, postupně „aktivovány“ všechny jejích ochranné systémy, a to nastane buď současně s vyhlášením zmíněných stavů nebo v případě zhoršení situace na území ČR a rozhodne o tom vláda již dříve. Organizace jejich využívání není nyní plánována, obecně platí, že do zpřístupněných úkrytů se lidé ukrývají po odvysílání všeobecné výstrahy sirénami a obdobnými prostředky v případě náletů, ostřelování apod. Kapacita všech úkrytů na území města není, a nebyla ani před rokem 1989, taková, aby poskytly útočiště pro všechny obyvatele, právě proto se počítá se zmíněnou přípravou dalších IÚ ve vhodných podzemních prostorách. Pro obsluhu STOÚ CO bude zřízeno tzv. „zařízení civilní ochrany k zabezpečení ukrytí osob ve stálých úkrytech (krytové družstvo)“, které za správné využívání objektu bude zodpovědné. Dokumentaci ke svým STOÚ CO má město zpracovanou a vše je pravidelně zkoušeno, ověřováno a jsou prováděny revize všech technologických součástí úkrytů, vše v souladu s normativními požadavky (ČSN 73 9050 - Údržba stálých úkrytů civilní ochrany, rok vydání 2004). STOÚ CO poskytují ochranu i před účinky zbraní hromadného ničení.

SÚ CO se navrhují ve třech třídách odolnosti, a to v závislosti na velikosti přetlaku v čele tlakové vlny. Hodnoty, dle kterých se stanovují třídy odolnosti, jsou ke stažení zde (ČSN P 73 9010 - Navrhování a výstavba staveb civilní ochrany, rok vydání 2005).

Další informace k ukrytí obyvatelstva naleznete na stránkách Hasičského záchranného sboru České republiky.

Seznam stále evidovaných SÚ CO na území města je ke stažení zde (stav k 07.07.2023)
Seznam vybraných IÚ (dříve SÚ CO) na území města je ke stažení zde (stav k 07.07.2023)

Použité zkratky:
SÚ CO - stálý úkryt civilní ochrany
STOÚ CO - stálý tlakově odolný úkryt civilní ochrany
IÚ - improvizovaný úkryt

Co má obsahovat evakuační zavazadlo?

Evakuační zavazadlo se připravuje pro situace, kdy budete muset opustit své bydliště z důvodu vzniklé nebo hrozící mimořádné události a byla nařízena evakuace. Jako evakuační zavazadlo použijte batoh, cestovní tašku či kufr. Zavazadlo označte vhodným způsobem svým jménem a adresou.

Evakuační zavazadlo by mělo obsahovat zejména:

  • základní trvanlivé potraviny,
  • balenou pitnou vodu,
  • předměty denní potřeby, vč. jídelní misky a příboru,
  • toaletní a hygienické potřeby, potřebné léky a zdravotnické pomůcky,
  • náhradní prádlo, oděv, obuv, pláštěnku,
  • spací pytel či vhodnou přikrývku, karimatku,
  • svítilnu s náhradními bateriemi, mobilní telefon s nabíječkou, drobnosti pro vlastní zábavu a zábavu malých dětí,
  • osobní doklady, průkaz zdravotní pojišťovny, finanční hotovost.


Další informace o možném obsahu evakuačního zavazadla naleznete ke stažení zde!

Dostanu od někoho ochrannou ("protiplynovou") masku?

Tyto prostředky patří do skupiny tzv. individuální ochrany osob. Ochranné masky a další prostředky se však poskytují, vydávají, pouze při stavu ohrožení státu nebo válečném stavu vybrané skupině osob. Podrobnosti stanoví vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, která stanoví, že určené ochranné prostředky se zabezpečují následovně:

  • dětské ochranné vaky pro děti do 1,5 roku,
  • dětské ochranné kazajky pro děti od 1,5 do 6 let,
  • dětské ochranné masky pro děti od 1,5 do 18 let,
  • ochranné masky pro osoby umístěné ve zdravotnických a sociálních zařízeních,
  • ochranné masky pro doprovod osob výše uvedených.


Ochranné masky si mohou, na základě vlastního rozhodnutí, ostatní skupiny osob zabezpečit vlastním nákupem. Seznam jejich prodejců lze např. najít na internetových stránkách Hasičského záchranného sboru České republiky.

Každý z nás si však může připravit tzv. improvizovanou ochranu, o které se také dočtete na našich internetových stránkách.

Co je to improvizovaná ochrana používaná např. při únicích nebezpečných chemických látek?

Takzvaná improvizovaná ochrana osob slouží k vlastní ochraně před škodlivými účinky nebezpečných látek a přípravků. Základním principem improvizované ochrany, která má zajistit ochranu dýchacích cest a povrchu těla, je využití vhodného oděvu a dalších prostředků, které jsou k dispozici v každé domácnosti.

Při použití této ochrany je však nezbytné dbát následujících zásad:

  • celý povrch těla musí být řádně zakryt, žádné místo nesmí zůstat nezakryté,
  • všechny prostředky, které nás mají chránit, je nutno co nejlépe utěsnit,
  • k dosažení vyšších ochranných účinků je vhodné kombinovat více ochranných prostředků nebo použít oděvu v několika vrstvách.
     

K ochraně hlavy je možné použít čepici, šátek, přes které je vhodné přetáhnout kapuci od bundy, pláštěnky, igelitový sáček apod. Obličej, respektive dýchací cesty, si je nutné chránit překrytím úst a nosu složeným kusem flanelové látky či froté ručníkem, mírně navlhčeným ve vodě či ve vodném roztoku jedlé sody (2 polévkové lžíce na 1 ltr vody) při ohrožení chlorem nebo kyseliny citrónové (1 polévková lžíce na 1 ltr vody), respektive v octovém roztoku (1 polévková lžíce na 1 ltr vody) při ohrožení čpavkem, upevněným v zátylku převázaným šátkem či šálou. Oči si chraňte použitím vhodných brýlí, např. lyžařskými, potápěčskými či plaveckými. Trup je vhodné chránit vhodným oděvem, tedy dlouhým kabátem, bundou a dlouhými kalhotami. Ochrana rukou a nohou spočívá v použití gumových rukavic a holinek. Pokud je nemáme k okamžité dispozici, můžete použít přes ruce i běžnou obuv igelitové sáčky, které je vhodné utěsnit omotáním lepící páskou nebo stažením pevným provázkem či gumičkou.

Více se dozvíte na stránkách Hasičského záchranného sboru České republiky.

Jakým tónem sirény je veřejnosti oznamováno, že došlo k mimořádné události?

Pro zjednodušení byl v České republice v roce 2002 zaveden pouze jeden jediný varovný signál, který se nazývá "všeobecná výstraha". Tento signál je oznamován veřejnosti tónem sirény, který je zřetelně kolísavý a jeho délka je 140 vteřin. Tento signál může být, zejména dle závažnosti situace, odvysílán až 3x za sebou, a to v cca tříminutových intervalech.

Protože je však nutné provádět pravidelné akustické zkoušky všech prostředků, které jsou součástí celostátního jednotného systému varování a vyrozumění, probíhají tyto zkoušky zpravidla první středu v měsíci, a to ve 12.00 hodin. Při tomto testování je používán tzv. "zkušební tón", který není varovným signálem. Zkušební tón sirény je nepřerušovaný (tzn. není kolísavý) a jeho délka je také 140 vteřin. Spouštěn je však pouze jedenkrát.

Pro úplnost ještě uvádíme, že existuje zvláštní tón sirény, kterým jsou zejména ještě v menších obcích svoláváni dobrovolní hasiči, respektive jednotky požární ochrany. Tento tón se nazývá "požární poplach" a není varovným signálem. Jeho tón je také kolísavý, avšak se znatelně delší dobou mezi každým náběhem a doběhem sirény (tvar tónu připomíná zvuk trubky „hó-ří, hó-ří,…“) a jeho délka je pouze 60 vteřin.

Varovný signál může být odvysílán nejen klasickými rotačními sirénami, ale také modernějšími elektronickými sirénami, které mohou odvysílat i krátké verbální informace. Tyto hlasové informace sdělují obyvatelstvu zejména to, jaká mimořádná událost se stala a jak se má dále chovat. Ke stejnému účelu, ale ještě s většími možnostmi při poskytování tísňových informací veřejnosti, jsou dnes budovány tzv. „bezdrátové místní informační systémy“, což jsou v podstatě bezdrátové rozhlasy pracující jako malé elektronické sirény. Využívány jsou však mnohdy i dříve vybudované klasické drátové 100 V rozhlasy.

Mám nějak reagovat, když slyším sirénu?

Určitě ano, je však nutno rozlišovat, jaký tón sirény slyšíte. Pokud slyšíte kolísavý tón sirény, jedná se o varovný signál, tzv. "všeobecnou výstrahu". V tomto případě je nutno začít jednat s rozvahou a klidem. Za předpokladu, že se zjevně nejedná o situaci vyvolanou již několik dní hrozící povodní, okamžitě vyhledejte úkryt v nejbližší budově. Touto budovou může být obchod, veřejná budova, soukromý dům, výrobní závod, úřad atd.

Je-li to možné, v objektu, kde se ukryjeme, uzavřeme a utěsníme (např. mokrými ručníky, samolepící páskou) dveře, okna, vypneme ventilaci a klimatizaci. Uzavřením a utěsněním prostoru snížíme např. pravděpodobnost zasažení nebezpečnou chemickou látkou, neboť se s největší pravděpodobností může jednat o havárii doprovázenou jejím únikem.

Pokud je to možné s ohledem na charakter objektu, kde se nacházíte, připravte si k použití prostředky improvizované ochrany.

Upřesňující informace o tom, co se stalo, a jak se máme dále zachovat, uslyšíte zejména v mimořádných zpravodajských relacích vysílaných hromadnými informačními prostředky, tedy médii. Proto pokud je to tedy možné, poslouchejte vysílání rozhlasových a televizních stanic. Dále mohou být informace sdělovány koncovými prvky systému varování. Takto sdělované informace jsou však určeny zejména veřejnosti, která se i přes odvysílání varovného signálu stále nachází vně budov.

Pokud máte děti, které se nacházejí ve školském či obdobném zařízení, nesnažte se je narychlo odvádět domů. Učitelé (respektive vychovatelé) jsou poučeni o tom, jak se o ně co nejlépe postarat.

Jak se dozvím, že na území města hrozí nebo vznikla nějaká mimořádná událost?

Vždy bude záležet, o jakou mimořádnou událost se bude jednat. V případě hrozících povodní, jejichž nástup trvá většinou v řádu desítek hodin až jednotek dní, se lze o této hrozbě dozvědět s dostatečným časovým předstihem z médií, které tomu věnují dostatečnou pozornost. Město informace nepřehlédnutelně zobrazuje na titulní stránce svého webu a v případě potřeby i na dalších stránkách webu, které se věnují krizovému řízení.

V každém případě, pokud to bude technicky možné, varování a informování veřejnosti prostřednictvím tísňových informací proběhne prostřednictvím koncových prvků varování, tedy zejména elektronických sirén a místního informačního systému (místního rozhlasu). Tyto informace připraví a odvysílá město ve svém informačním systému, který je zálohován i pro případ výpadku dodávky elektrické energie až po dobu 72 hodin.

V případě nebezpečí zprodlení může varování provést operační a informační středisko hasičského záchranného sboru kraje, který může vstupovat do informačního systému města, ale současně ovládá všechny rotační a elektronické sirény na území města, které jsou v majetku státu nebo jiných právnických osob.

Kdo může nařídit evakuaci osob z ohroženého území?

V okamžiku, kdy nastane mimořádná událost, jejíž účinky vás mohou ohrožovat na zdraví nebo dokonce na životě, může velitel zásahu, kterým bude vždy někdo ze složek integrovaného záchranného systému (hasiči, policie, zdravotnická záchranná služba), nařídit evakuaci osob z ohroženého území.

Evakuace osob z povodněmi ohrožených území je součástí tzv. „povodňových záchranných prací“ a zahajuje se na základě rozhodnutí povodňových orgánů, které mohou vydávat operativní příkazy na základě mimořádných pravomocí, které začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.

Pokud se bude jednat o mimořádnou událost takového rozsahu, že bude vyhlášen některý z krizových stavů, může evakuaci osob nařídit starosta obce.

Fotogalerie ze cvičení složek IZS a orgánů krizového řízení města "AGENS 2017"