Památková péče

AV ČR                  AKADEMIE VĚD ČR

KP                         KULTURNÍ PAMÁTKA

MK                       MINISTERSTVO KULTURY

MPR                     MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE

MPZ                     MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÉ ZÓNA

NPÚ                     NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV

OP                        OCHRANNÉ PÁSMO

OP MPR              OCHRANNÉ PÁSMO MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE

ORP                      OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

ÚAN                     ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY

VčM                     VÝCHODOČESKÉ MUZEUM

ZAV                      ZÁCHRANNÝ ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM

Zahrnuje péči státu o kulturní památky formou činností, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče zabezpečují jejich zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné uplatnění. Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Ministerstvu kultury ČR je podřízena odborná organizace státní památkové péče, jíž je Národní památkový ústav.

Vydávání a výkon činností, opatření a rozhodnutí je státem svěřeno orgánům a odborné organizaci státní památkové péče, které v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy a jiné organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů. Výkon státní památkové péče pro správní obvod obce s rozšířenou působností Pardubice zabezpečuje Magistrát města Pardubic, odbor správních agend, úsek památkové péče, nám. Republiky čp.12, 530 21 Pardubice. Odbornou pomoc k výkonu agendy poskytuje Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích, Přihrádek čp. 5, 530 16 Pardubice.

Pro zabezpečení péče o kulturní památky památkový zákon ukládá vlastníkovi řadu povinností, při jejichž dodržování lze dosáhnout účelu ochrany památkového fondu. Jedná se o následující povinnosti:

-         oznámit odborné organizaci státní památkové péče (Národnímu památkovému ústavu) každou změnu vlastnictví kulturní památky nebo její přemístění, a to do 30 dnů ode dne, kdy k takové změně došlo,

-         na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením,

-         užívat kulturní památku pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturnímu významu, památkové hodnotě a technickému stavu,

-         uvědomit toho, na koho věc vlastnicky převádí, přenechává k dočasnému užívání nebo předává k provedení její obnovy, že věc je kulturní památkou,

-         oznámit bez zbytečného odkladu každé ohrožení nebo poškození kulturní památky a vyžádat si rozhodnutí o způsobu odstranění závady,

-         oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností předem každou zamýšlenou změnu užívání, a jde-li o nemovitou kulturní památku, i její zamýšlené vyklizení,

-         nabídnout v případě zamýšleného prodeje movité kulturní památky a národní kulturní památky Ministerstvu kultury ČR k uplatnění práva na přednostní koupi do státního vlastnictví,

-         vyžádat si předem vydání závazného stanoviska k záměru provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí,

-         projednat v průběhu zpracování projektovou dokumentaci obnovy kulturní památky s odbornou organizací státní památkové péče (Národním památkovým ústavem) z hlediska splnění podmínek závazného stanoviska,

-         odevzdat odborné organizaci státní památkové péče na její žádost 1 vyhotovení dokumentace o provedeném úkonu na kulturní památce,

-         požádat Ministerstvo kultury ČR o předchozí souhlas k záměru na přemístění národní kulturní památky a nemovité kulturní památky, popřípadě jejich součásti,

-         požádat krajský úřad o předchozí souhlas k záměru na přemístění movité kulturní památky z veřejně přístupného místa,

-         umožnit vědecký výzkum kulturní památky, pořízení její dokumentace a přenechat movitou kulturní památku k dočasnému užívání pro účely vědeckého výzkumu nebo pro účely výstavní,

-         požádat Ministerstvo kultury ČR o předchozí souhlas k záměru na vývoz kulturní památky do zahraničí, případně o předchozí souhlas Vlády ČR k záměru na vývoz národní kulturní památky do zahraničí,

-         oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. záměr stavební činnosti na území s archeologickými nálezy (resp. se jedná o celé území ve správě ORP Pardubice),

-         strpět provedení archeologického výzkumu při stavební činnosti na území s archeologickými nálezy.

Vlastník kulturní památky má právo na bezplatnou odbornou pomoc v případě obnovy kulturní památky, na poskytování podkladů a informací pro přípravu obnovy kulturní památky, na podání žádosti o poskytnutí příspěvku na obnovu kulturní památky, na osvobození od daní a další daňová zvýhodnění. Omezení vlastnických práv je kompenzováno řadou možností, která za ně poskytují náhradu. Vlastník kulturní památky disponuje těmito právy:

-         vlastník může kulturní památku převádět, přenechávat k dočasnému užívání nebo předávat k provedení obnovy, případně k jiným účelům dalším osobám (výjimkou jsou movité kulturní památky a národní kulturní památky, které podléhají nabídce na přednostní koupi do vlastnictví státu),

-         je oprávněn požádat příslušný orgán státní památkové péče o vydání rozhodnutí o opatřeních, která je jako vlastník kulturní památky následně povinen učinit v zájmu ochrany před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením,

-         je oprávněn podat na Ministerstvo kultury ČR žádost na zrušení prohlášení věci za kulturní památku, a v případě, že není žadatelem, má právo se zúčastnit ohledání věci a ke zrušení prohlášení se vyjádřit,

-         je oprávněn požádat obec, kraj nebo ministerstvo kultury o finanční pomoc – příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky,

-         stanovit podmínky do dohody s Archeologickým ústavem nebo oprávněnou organizací k provádění archeologických výzkumů, za nichž mohou být provedeny archeologické výzkumy na nemovitosti

-         právo na přiměřenou jednorázovou náhradu za podstatné omezení běžného užívání nemovitosti v souvislosti s prováděním archeologického výzkumu,

-         právo na peněžitou náhradu majetkové újmy v případě, že Archeologický ústav nebo oprávněná organizace neuvede nemovitost po provedení archeologického výzkumu do předešlého stavu,

-         právo na bezplatnou odbornou pomoc Národního památkového ústavu při zajišťování péče o kulturní památky,

-         právo na osvobození od daní a další daňová zvýhodnění.

Orgán státní památkové péče a odborná organizace doporučují využití ust. § 14 odst. 7 památkového zákona, tj. předem konzultovat záměr se složkami státní památkové péče.

Při obnově kulturní památky, nebo objektů v MPR Pardubice a MPZ Dašice orgán státní památkové péče upřednostňuje požadovaný záměr před projektovou přípravou konzultovat přímo na místě stavby se složkami státní památkové péče. Konzultace probíhají s vlastníkem objektu a nejlépe i s projektantem. Na místě stavby se posoudí předmětný záměr vlastníka stavby a dohodne se hmotové, architektonické a materiálové řešení záměru. Následně projektant v předprojektové přípravě zkonzultuje záměr se složkami státní památkové péče prezentovanou jednoduchou studií, jako podkladu pro projektovou dokumentaci. Doporučený postup zjednodušuje samotnou tvorbu projektové dokumentace a následný schvalovací proces.

Upozorňujeme, že nezkonzultovaný záměr může být složkami státní památkové péče připomínkován tak, že může vést k razantní změně projektové dokumentace, a tím i prodloužení lhůty dokončení projektové dokumentace.

Vlastník kulturní památky (resp. všichni vlastníci, nebo jejich zmocněnec na základě předložené písemné plné moci) požádá o vydání závazného stanoviska na jeho navržený stavební záměr. Formulář žádosti pod názvem: „Žádost o vydání závazného stanoviska k obnově kulturní památky“ ve formátu PDF je možné stáhnout na stránkách města.

Vlastníkovi stavby (nemovitosti), nájemci nebo uživateli, která není nemovitou kulturní památkou, ale nachází se v MPR, MPZ nebo OP, doporučuje orgán státní památkové péče taktéž věc předem konzultovat v rámci předprojektové přípravy. Po odsouhlasení záměru vlastník, nájemce nebo uživatel požádá o vydání závazného stanoviska na jeho navržený stavební záměr (stavební úpravy, udržovací práce, nástavba, přístavba, novostavba). Formulář žádosti pod názvem: „Žádost o vydání závazného stanoviska dotčeného orgánu k pracím na nemovitosti v chráněném území“ ve formátu PDF je možné stáhnout na stránkách města.

Ve formuláři žádosti žadatel vyplní požadované údaje a popíše celistvě a jednoduše předmětný záměr.

K žádosti o vydání závazného stanoviska se dokládá doklad o vlastnictví (platný výpis z katastru nemovitostí) a projektová dokumentace, v případě zastupování písemná plná moc.

Po obdržení žádosti orgán státní památkové péče posoudí podanou žádost, a trpí-li vadami, vyzve žadatele ve stanovené lhůtě k odstranění nedostatků podání. Po dobu odstraňování vad žádosti lhůta pro vydání závazného stanoviska neběží. Ode dne odstranění vad žádosti počne běžet nová lhůta pro vydání závazného stanoviska.

Pokud žádost netrpí nedostatky podání, orgán státní památkové péče požádá odbornou organizaci (NPÚ) o vydání odborného vyjádření. K vydání vyjádření má odborná organizace lhůtu 20 dnů.

Závazné stanovisko se vydává ve lhůtě do 30 dnů od podání žádosti. V případě složitého případu nebo provedení místního šetření orgán státní památkové péče usnesením poznamenaném do spisu lhůtu prodlouží až o dalších 30 dnů. O této skutečnosti orgán státní památkové péče žadatele vyrozumí.

Závazné stanovisko formou rozhodnutí se vydává pouze v případech, kdy neslouží jako podklad pro vydání rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu. To neplatí u kulturních památek, u kterých stavební úřad vždy vydává rozhodnutí nebo jiná opatření.

Platnost závazného stanoviska orgánu státní památkové péče není zákonem omezena, je však zkonzumované vydáním rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu.

Závazné stanovisko orgánu státní památkové péče v ORP Pardubice se vždy vydává na restaurování, dále při stavební činnosti na kulturních památkách, v městské památkové rezervaci, městské památkové zóně a všech ochranných pásmech (v ochranných pásmech vyjma stavebních činností na stavbách, jež nejsou kulturními památkami a které nijak nemění vzhled objektu), i když stavební úřad na požadovaný záměr nebude vydávat rozhodnutí nebo jiné opatření (tzv. stavba ve volném režimu).

Pokud bude stavební úřad vyžadovat od vlastníka nemovitosti, která není kulturní památkou, závazné stanovisko pro nemovitost mimo památkově chráněné území, orgán státní památkové péče vydá na podkladě jednoduché žádosti stanovisko. Žádost může být psaná volnou formou (kdo žádá, o co žádá, podpis), přílohy postačí textová část projektové dokumentace (A, B, D), situace, půdorysy a pohledy. Předkládaná projektová dokumentace nemusí být zpracována autorizovanou osobou.

Projektová dokumentace předložená se žádostí o vydání stanoviska a závazného stanoviska se stává součástí spisu, proto se žadateli nevrací.

Obnova kulturní památky je souhrnný pojem pro údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí. Jinou úpravou se rozumí modernizace budovy při nezměněné funkci nebo využití kulturní památky, dále též podle stavebního práva udržovací práce, stavební úpravy. Obnovou nelze považovat podle terminologie stavebního nástavbu a přístavbu.

Záměr vyjadřuje úmysl vlastníka kulturní památky realizovat údržbu, opravu, restaurování, rekonstrukci nebo jinou úpravu kulturní památky. Již v této fázi příprav má uloženu povinnost vyžádat si vydání závazného stanoviska. Současně má vlastník právo v rámci předprojektové přípravy věc konzultovat s odbornou organizací státní památkové péče.

Jedná-li se o rozsáhlejší stavební obnovu nemovité kulturní památky, je pro vlastníka výhodné, když požádá příslušný úřad o vydání závazného stanoviska nejprve k záměru obnovy (mimo řešení řízení před stavebním úřadem). V případě rozhodnutí o přípustnosti tohoto záměru vlastník zpracuje projektovou dokumentaci obnovy již podle předem stanovených podmínek, a tak má jistotu, že své finanční prostředky vkládá do přípravy obnovy kulturní památky hospodárným způsobem.

Restaurováním se rozumí obnova kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi. Současně platí, že restaurováním se rozumí souhrn specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu. Tyto práce mohou provádět pouze fyzické osoby na základě povolení vydaného Ministerstvem kultury ČR (dle třídníku specifikací v příloze památkového zákona). Ministerstvo kultury ČR vede seznam těchto oprávněných osob – restaurátorů.

Restaurováním tedy nemůže být řemeslná oprava části kulturní památky, která je řemeslnou prací.

Závazné stanovisko k záměru na obnovu kulturní památky (např. v rámci předprojektové přípravy, studie apod.) je samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Závazné stanovisko k obnově kulturní památky je podmiňujícím závazným stanoviskem dotčeného orgánu státní památkové péče podle ust. § 149 odst. 1 správního řádu pro rozhodování věci stavebním úřadem. Povinnost vyžádat si předem jeho vydání je uložena vlastníku kulturní památky. Žadatelem o vydání závazného stanoviska je výlučně vlastník kulturní památky (tedy i všichni spoluvlastníci, popřípadě jejich zmocněnec).

Dotčeným orgánem v ORP Pardubice je:

- Magistrát města Pardubic, odbor správních agend, úsek památkové péče, jako místně příslušný podle místa, kde se nachází nemovitá kulturní památka, nebo místně příslušný podle sídla či bydliště vlastníka movité kulturní památky.

- Krajský úřad Pardubického kraje, odbor kultury, sportu a cestovního ruchu, oddělení kultury a památkové péče, jako místně příslušný podle místa, kde se nachází nemovitá národní kulturní památka, nebo místně příslušný podle sídla či bydliště vlastníka movité národní kulturní památky.

Formulář žádosti o obnovu nemovité kulturní památky je na webu města Pardubice (viz formuláře – odbor správních agend – úsek památkové péče).

V ORP Pardubice se nachází tato území památkové plošné ochrany:

-         Městská památková rezervace Pardubice,

-         Ochranné pásmo Městské památková rezervace Pardubice,

-         Ochranné pásmo národní kulturní památky pietního území Zámeček

-         Ochranné pásmo státního hradu Kunětická hora,

-         Městská památková zóna Dašice.

Závazné stanovisko k úpravě nemovitosti, která není kulturní památkou nebo novostavbě, ale nachází se ve výše uvedeném památkovém území, a nebude posuzována stavebním úřadem, je samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Jedná se o stavební úpravy a udržovací práce, které jsou z pohledu stavebního práva v tzv. volném režimu. Povinnost vyžádat si předem jeho vydání je uložena vlastníku, správci nebo uživateli nemovitosti.

Závazné stanovisko k úpravě nemovitosti, která není kulturní památkou nebo novostavbě, ale nachází se v památkovém území, a bude posuzována stavebním úřadem, je podmiňujícím závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle ust. § 149 odst. 1 správního řádu. Povinnost vyžádat si předem jeho vydání je uložena vlastníku, správci nebo uživateli nemovitosti.

Příslušným orgánem státní památkové péče je Magistrát města Pardubic, odbor správních agend, úsek památkové péče, jako místně příslušný podle místa, kde se nemovitost nachází, tj. v ORP Pardubice.

Přístavba, nástavba, stavební úpravy, udržovací práce, odstranění staveb nebo novostavba v území s plošnou památkovou ochranou, které nejsou kulturní památkou, příslušný orgán státní památkové péče posuzuje z hlediska hmot, charakteru prostředí, materiálového a barevného řešení obálky nemovitostí. Vnitřní dispoziční úpravy nijak se neprojevující do vzhledu objektů, které nejsou kulturními památkami) se z hlediska památkového zákona neposuzují.

Žadatel (vlastník, správce, uživatel nemovitosti nebo jejich zmocněnec) má zákonnou povinnost předem si vyžádat závazné stanovisko na požadovaný záměr ve výše uvedených územích.

Zákonná povinnost předem si vyžádat závazné stanovisko na interiérové úpravy neměnící vzhled objektu se vztahuje na kulturní památky, Městskou památkovou rezervaci Pardubice a Městskou památkovou zónu Dašice, jelikož se nejedná o ochranná pásma, která jsou z této povinnosti vyloučena.

Závazné stanovisko orgánu státní památkové péče v ORP Pardubice se vždy vydává na restaurování, dále při stavební činnosti na kulturních památkách, v městské památkové rezervaci, městské památkové zóně a všech ochranných pásmech (v ochranných pásmech vyjma stavebních činností na stavbách, jež nejsou kulturními památkami a které nijak nemění vzhled objektu), i když stavební úřad na požadovaný záměr nebude vydávat rozhodnutí nebo jiné opatření (tzv. stavba ve volném režimu).

Vlastník kulturní památky je povinen každou zamýšlenou změnu jejího užívání, a jde-li o nemovitou kulturní památku, i její zamýšlené vyklizení, předem oznámit příslušnému orgánu státní památkové péče (v tomto případě Magistrátu města Pardubic, odboru správních agend, úseku památkové péče).

Vlastníci věcí, které pro svou mimořádnou uměleckou nebo historickou hodnotu by mohly být prohlášeny za kulturní památku, jsou povinni oznámit ministerstvu kultury, krajskému úřadu nebo příslušnému orgánu státní památkové péče na jejich písemné vyzvání požadované údaje o těchto věcech, a umožnit těmto orgánům prohlídku věcí a pořízení jejich vědecké dokumentace.

Hodlá-li osoba oprávněná k restaurování, která je příslušníkem jiného členského státu EU, provádět záměr restaurování v České republice, je povinna toto oznámit ve lhůtě 30 dnů před zahájením restaurování Ministerstvu kultury ČR.

Za nesplnění oznamovací povinnosti je možné uložit právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která tuto povinnost nesplnila při výkonu svého podnikání a fyzické osobě pokutu až do výše 2.000.000, - Kč.

Na vnitřní úpravy nemovitosti, která není nemovitou kulturní památkou, nijak nezasahující do vzhledu objektu v památkové rezervaci nebo v památkové zóně (městské i vesnické) se nevztahuje vyloučení povinnosti vyžádat si závazné stanovisko jako k interiérovým úpravám nemovitosti v ochranném pásmu (ust. § 17 památkového zákona).

Na interiérové úpravy nijak nezasahující do vzhledu objektu na území ORP Pardubice, tedy v MPR Pardubice a MPZ Dašice, je nutné vždy žádat vydání závazného stanoviska orgánu státní památkové péče. To může být vydáno formou závazného stanoviska jako k podkladu pro správní řízení vedené stavebním úřadem, nebo formou rozhodnutí, kdy stavební úřad ve věci nebude rozhodovat (např. u stavebních úprav nezasahujících do nosných konstrukcí, tzv. stavba ve volném režimu).

Vlastník kulturní památky, vlastník nemovitosti v době probíhajícího správního řízení o prohlášení věci za kulturní památku, jakož i vlastník pozemků a staveb na nich v památkově chráněných územních má zákonnou povinnost předem si vyžádat vydání závazného stanoviska (z této povinnosti je vyloučena interiérová úprava objektů bez zásahů do vzhledu nemovitosti, které nejsou kulturními památkami, ale nachází se v ochranném pásmu, nikoliv v rezervaci nebo zóně). Za nesplnění zákonné povinnosti se ukládá sankce. V případě právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání se ukládá pokuta podle ust. § 35 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, fyzické osobě podle ust. § 39 odst. 1 písm. a) památkového zákona. Těmto osobám může být vyměřena sankce až do výše 2.000.000, - Kč.

Taktéž hrozí vlastníkovi pozemků a staveb na nich sankce podle stejných právních ustanovení např. při nedodržení závazného stanoviska, porušuje-li podmínky o vymezení ochranného pásma, nebo nepečuje o zachování kulturní památky a neprovádí její údržbu apod.

Obce a kraje mohou ze svých rozpočtů poskytnou vlastníku kulturní památky příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky. Obdobně může na obnovu kulturní památky poskytnout příspěvek ze státního rozpočtu Ministerstvo kultury ČR.

Na nepamátkové stavby sakrálního charakteru (křížky, boží muka, kapličky, zvoničky, hřbitovní zdi apod.) může poskytnout příspěvek ze státního rozpočtu Ministerstvo zemědělství ČR a Pardubický kraj.

Výše příspěvku se poskytuje po posouzení řádně vyplněné žádosti předložené na předepsaných formulářích k jednotlivým dotačním programům. Žádost musí být zdůvodněna a musí být doložena požadovanými doklady.

Dotační programy Ministerstva kultury ČR 

Dotační programy Ministerstva pro místní rozvoj ČR 

Dotační programy Ministerstva zemědělství ČR 

Dotační programy Pardubického kraje

Dotační programy Statutárního města Pardubice naleznete na:

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón – program Ministerstva kultury ČR    

Program podpory obnovy kulturních památek prostřednictvím obce s rozšířenou působností (Program ORP) – program Ministerstva kultury ČR. Žádost se podává prostřednictvím orgánu státní památkové péče na Magistrátu města Pardubic, odboru správních agend, úseku památkové péče.

Dotační programy Národního památkového ústavu

Odkazy na internetové stránky revidovány k datu 06.05.2021.

Tuto otázku může vlastníkovi odborně sdělit jeho daňový poradce nebo účetní. Lze se všeobecně odkázat na níže uvedená právní ustanovení zákonných předpisů:

-         Zákon ČNR 338/1992 Sb. ze dne 4. 5. 1992 o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, revidováno ke dni 30. 4. 2020, ust. § 4 Osvobození od daně.

-         Zákon ČNR č. 586/1992 Sb. ze dne 20. 11. 1992 o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, revidováno ke dni 30. 4. 2020, ust. § 4 Osvobození od daně.

-         Zákonné opatření senátu ze dne 9. 11. 2013 č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, revidováno ke dni 30. 4. 2020, ust. § 5 Vyloučení z předmětu daně, ust. § 8 Věcná osvobození u jednotek.

-         Zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, revidováno ke dni 30. 4. 2020, ust. § 8 Osvobození od poplatku.

Dále upozorňujeme na zákonné opatření senátu ze dne 10. 11. 2013 č. 344/2013 Sb. o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů.

Taktéž v rámci dědictví odkazujeme na zákon ze dne 3. 2. 2012 č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Více daně dědické, darovací a z převodu nemovitosti 

Dojde-li k ohrožení nebo poškození nemovité či movité kulturní památky, bez ohledu nato, zda takové ohrožení či poškození nastalo v důsledku činnosti jejího vlastníka či jiné osoby nebo například působením přírodních sil (povodeň, požár způsobený bleskem atp.), musí vlastník této kulturní památky závadný stav bezodkladně oznámit orgánu státní památkové péče (v tomto případě Magistrátu města Pardubic, odboru správních agend, úseku památkové péče) a vyžádat si rozhodnutí o způsobu odstranění závady. Proti vydanému rozhodnutí orgánu státní památkové péče lze uplatnit opravný prostředek písemným odvoláním, které se podává u správního úřadu, který ve věci rozhodl. O odvolání rozhoduje krajský úřad, jako nadřízený správní orgán.

Na nemovité kulturní památky se povinnost vlastníka nabídnout svou nemovitost státu nevztahuje.

Při úmyslu vlastníka movité kulturní památky nebo národní kulturní památky ji prodat nebo jinak úplatně zcizit, např. směnit za jinou, a nejde-li o převod mezi osobami blízkými nebo spoluvlastníky, je povinen ji přednostně nabídnout Ministerstvu kultury ČR ke koupi do vlastnictví státu. Ministerstvo kultury ČR je povinno ve stanovené lhůtě sdělit, že nabídku koupě (úplatného nabytí do státního vlastnictví) kulturní památky přijímá, jinak právo státu na přednostní koupi kulturní památky vůči vlastníku, který nabídku učinil, zaniká.

Lhůty jsou následující:

-    jde-li o movitou kulturní památku nebo movitou národní kulturní památku, je lhůta tříměsíční,

-    jde-li o nemovitou národní kulturní památku, je lhůta šestiměsíční.

Vklad památky jako nepeněžitý vklad do akciové společnosti (nebo jiné obchodní společnosti) lze z hlediska předkupního práva státu považovat za úplatný převod. I takovýto vklad proto podléhá režimu § 13 zákona o státní památkové péči a ten, kdo památku zamýšlí do obchodní společnosti vložit, je povinen ji nejprve nabídnout Ministerstvu kultury ČR.

Ministerstvo kultury ČR se může do tří let ode dne provedení úkonu, kterým původní vlastník převedl vlastnictví ke kulturní památce na jinou osobu, dovolat u soudu neplatnosti takového úkonu, pokud vlastník (národní) kulturní památky nesplnil svou nabídkovou povinnost – nenabídl státu svou movitou kulturní památku nebo národní kulturní památku k přednostní koupi státu.

Podle současného památkového zákona jsou kulturní památky pouze buď movité nebo nemovité, nikoliv např. technické, lidové nebo moderní architektury apod. Ústřední seznam kulturních památek ČR kulturní památky movité a nemovité podle této charakteristiky vede odděleně. Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje Vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky. V ojedinělých případech může být národní kulturní památka zapsána na seznam světového dědictví.

Památkový fond ČR se skládá z kulturních památek zapsaných do státních seznamů kulturních památek podle dřívějších právních předpisů a z movitých a nemovitých věcí prohlášených za kulturní památky podle platných právních předpisů.

Podle dříve platného zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, se historické objekty považované za kulturní statky zapisovaly do státních seznamů kulturních památek vedených Krajskými středisky státní památkové péče a ochrany přírody. Po nabytí účinnosti v současnosti platného zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, se památky zapsané ve státních seznamech považují za kulturní památky podle tohoto zákona. Od účinnosti platného zákona se památkový fond rozšiřuje výhradně prohlášením věci za kulturní památku Ministerstvem kultury ČR. Evidence památek se provádí zápisem do Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který vede Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze.

Památkový fond České republiky zahrnuje nemovité památky, kterými jsou např.  církevní a sakrální stavby, šlechtická sídla, různorodá městská i venkovská zástavba, technické stavby včetně dopravních staveb, ale také archeologická naleziště a kulturní krajiny formované lidmi.

Dále památkový fond České republiky zahrnuje památky movité, jako jsou umělecká výtvarná díla malířská, sochařská, stejně jako díla uměleckého řemesla, liturgické předměty, hudební památky, technická díla, architektonické články ze zaniklých staveb, archeologické nálezy atd.

Informace o nemovitých kulturních památkách 

Jedná se o plošné památkové ochrany území, jako jsou území památkové rezervace, území památkové zóny, ochranné pásmo nemovité kulturní památky, ochranné pásmo nemovité národní kulturní památky, ochranné pásmo památkové rezervace a ochranné pásmo památkové zóny. Ojediněle se jedná i o archeologickou lokalitu, jako nemovitou kulturní památku.

Památková rezervace je území, jehož charakter a prostředí určuje větší soubor nemovitých kulturních památek, popř. archeologických nálezů. V ORP Pardubice je Městská památková rezervace Pardubice, která byla zřízena revidovaným Výnosem Ministerstva kultury ČSR pod čj. 16 417/87-VI/1 ze dne 21. 12. 1987. Pro činnost na území památkové rezervace jsou ve Výnosu stanoveny obecné podmínky.

Památková zóna je území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, která vykazují významné kulturní hodnoty. V ORP Pardubice se jedná o Městskou památkovou zónu v Dašicích, která byla prohlášena Vyhláškou KNV v Hradci Králové 17. 10. 1990. Vyhláška stanoví i obecné podmínky pro činnosti na území městské památkové zóny.

Ochranné pásmo se zřizuje v případě, vyžaduje-li nemovitá kulturní památka nebo její prostředí, památková rezervace nebo zóna zvýšenou ochranu před nepříznivými vlivy převážně stavební činností na území ochranného pásma.

V ORP Pardubice je ochranné pásmo národní kulturní památky Pietního území Zámeček zřízené rozhodnutím ONV v Pardubicích pod čj. Kult/205/84 ze dne 25. 4. 1984, ochranné pásmo nemovité kulturní památky, státního hradu Kunětická hora, zřízené rozhodnutím ONV v Pardubicích pod čj. Kult/206/84 ze dne 25. 4. 1984.

Dále je v Pardubicích zřízeno ochranné pásmo Městské památkové rezervace Pardubice, a to rozhodnutím ONV v Pardubicích pod čj. Kult/207/84 ze dne 25. 4. 1984.

Rozhodnutí o zřízení ochranných pásem stanoví obecné podmínky ochrany a činnosti na území ochranných pásem.

Území s archeologickými nálezy je územím, které bylo osídleno či jinak využíváno člověkem od počátků lidstva do současnosti a lze zde archeologický nález. Vzhledem k tomu se dá předpokládat na celém území naší republiky. Území s archeologickými nálezy se kategorizuje od ÚAN I. do ÚAN IV. Přitom ÚAN I. je území s prokazatelnými nálezy a ÚAN IV. je území bez nálezů (např. lomy).

Z tohoto pohledu vyplývá, že celé území ORP Pardubice je územím s archeologickými nálezy, z čehož stavebníkům plynou níže uvedené zákonné povinnosti.

Při realizaci zemních prací lze předpokládat možnost v zemi dochovaných archeologických nálezů či situací. Zemní práce související s plánovaným záměrem stavebníka by mohly v daném prostoru archeologické nálezy a situace znehodnotit. Proto již na počátku přípravy stavby je povinností stavebníka dodržet oznamovací povinnost své plánované stavební činnosti, dle ust. § 22 odst. 2 památkového zákona, a zaslat „Oznámení stavebního nebo jiného záměru“ (formulář na adresu: Archeologického ústavu AV ČR (Praha nebo Brno), či elektronicky  nebo do datové schránky: ID schránky: fxcng6z, a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum se všemi náležitostmi stanovenými § 21 až 24 památkového zákona. Formulář lze taktéž vyplnit přímo na webových stránkách Archeologického ústavu AV ČR . Oprávněná organizace je povinna uzavřít s vlastníkem (správcem, uživatelem) nemovitosti smlouvu o provedení záchranného archeologického výzkumu (dále jen ZAV) v rozsahu nutném pro zajištění ochrany a záchrany archeologických památek. Umožnění ZAV stavebníkem se vztahuje k realizační fázi ZAV a nelze jej zaměňovat s povinností vlastníka nemovitosti ZAV na svém pozemku strpět. Nedojde-li k dohodě, rozhodne dle § 22 odst. 1 památkového zákona, Krajský úřad Pardubického kraje o povinnostech vlastníka (správce, uživatele) strpět provedení ZAV a zároveň stanoví podmínky jeho provedení.

Taktéž je možné přímo uzavřít smlouvu s Východočeským muzeem v Pardubicích  bez podání „Oznámení stavebního nebo jiného záměru“ Archeologickému ústavu AV ČR.

Dále se upozorňuje, že v případě jakéhokoliv zjištění nálezu archeologické povahy, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, je nálezce (či osoba zodpovědná za činnost, při níž došlo k archeologickému nálezu) povinen neprodleně oznámit jakékoliv náhodné porušení archeologických situací, stejně jako zjištění nálezu movité povahy (keramické zlomky, kov, kost, kamenný či dřevěný artefakt apod.), Národnímu památkovému ústavu v Pardubicích, nejbližšímu muzeu (VčM), případně Archeologickému ústavu AV ČR. Terénní situace i movité nálezy budou ponechány v místě bez dalších zásahů až do ohledání a provedení dokumentace odborným pracovníkem, nejméně však po dobu 5 pracovních dní po učiněném oznámení. Následně je nutné uzavřít dohodu o záchranném archeologickém výzkumu s oprávněnou osobou. O vybraném zhotoviteli bude archeologické oddělení NPÚ Pardubice včas informováno.

V případě porušení výše uvedených povinností hrozí v případě právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání uložení pokuty podle ust. § 35 odst. 2 písm. f) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, fyzické osobě podle ust. § 39 odst. 2 písm. f) památkového zákona. Těmto osobám může být za přestupek vyměřena sankce až do výše 2,000.000, -