Památky
Zámek Pardubice
Vaše cesty v Pardubicích by neměly opominout jednu z nejvýznamnějších památek – zámek Pardubice. Bývalý vodní hrad je v současné době renesančním klenotem, který představuje věhlasnou slávu rodu Pernštejnů. Obdivovat zde můžeme Rytířské sály, kapli Tří králů nebo kryt civilní obrany. Za zmínku jistě stojí i nejstarší český malovaný akt - "Fortuna Volubilis" neboli Štěstěna vrtkavá. Na zámku dnes sídlí Východočeské muzeum s různorodými expozicemi. Nádherné výhledy nabízí zámecké valy a zámecká věž. Několikrát do roka se tu pořádají nejrůznější akce a strávený čas na zámku zpříjemní i kavárna na nádvoří.
Otevírací doba a další informace přímo ze zámku na stránkách Zámku.
Zelená brána
Jedna z nejvýznamnějších dominant Pardubic se tyčí nad Pernštýnským náměstím a láká všechny návštěvníky města do historického centra Pardubic. Vaše první kroky by měly vést na Zelenou bránu pro kouzelný výhled na celé Pardubice i široké okolí. Na dosah ruky budete mít například pardubický zámek, Pernštýnské náměstí nebo nedalekou Kunětickou horu. Zelená brána však není jen vyhlídková věž. V předbraní se konají výstavy převážně místních umělců, děti se zde mohou stát písařem nebo stavitelem v koutku malého kronikáře a výstup do věže Vám navíc obohatí audiovizuální expozice zaměřené na historii Pardubic nebo hra „Tajemství Zelené brány“!
Otevírací doba a další informace o aktuálních výstavách naleznete na stránkách Zelené brány.
Pernštýnské náměstí
Náměstí je od roku 1964 centrem městské památkové rezervace. Má rozlohu zhruba 6 200 m2 a nachází se zde 30 domů, které dokládají tři základní etapy stavebního vývoje – pozdně gotickou, která se vyznačuje kamennými ostěními oken, renesanční s terakotovým ostěním oken a pozdně barokní a klasicistní, kterou lze vidět ve štítech a štukové výzdobě.
V současné době slouží náměstí také jako jedno z kulturních center města. Nachází se zde radnice, pobočka Gočárova galerie - Dům U Jonáše, knihovna a spousta stravovacích zařízení, kde lze strávit příjemný čas. V průběhu roku se zde také konají tradiční akce, ať to jsou městské slavnosti, vánoční trhy, přehlídka automobilových veteránů a další.
Radnice
Stavba nové radnice v letech 1892 –1894 znamenala největší zásah do původního raně novověkého jádra města. Na severní straně náměstí vznikl rozlehlý novorenesanční radniční komplex dle návrhu architekta Jana Wejrycha. Socha rytíře, strážce města, která zdobí štít radnice, byla vytvořena podle postavy Vojtěcha z Pernštejna na náhrobku v kostele svatého Bartoloměje. Průčelí zdobí medailony podle Antonína Poppa, které zpodobňují české krále Vratislava II., Přemysla Otakara II., Václava II., Karla IV., Václava IV., Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II. Na stěnách druhého patra jsou fresky od Karla Klusáčka.
Čtyři postavy vyjadřují ctnosti důležité pro správu města – nezištnost; přímost a poctivost; občanskou statečnost; svornost. Podobně je symboly městských ctností a symboly řemesel vyzdoben dřevěný kazetový strop a stěny tzv. historického sálu radnice.
Automatické mlýny
Na konci Starého Města, za mostem přes Chrudimku, stojí dominantní budova Automatických mlýnů. Zakladateli automatického mlýnu, poháněného elektřinou z nedaleké hydroelektrárny, vybudované v roce 1910 současně s regulací Chrudimky a se železným mostem, byli bratři Karel a Egon Winternitzové. Budovu mlýnů nechali Winternitzové postavit v roce 1910 podle projektu známého architekta Josefa Gočára. Později dále stavebně upravovaný mlýn je ukázkou uplatnění kvalitní moderní architektury u výrobního objektu. Provoz mlýnů byl ukončen v roce 2013.
O rok později byly mlýny zařazeny na seznam Národních kulturních památek České republiky. Od roku 2016 prochází mlýnský brownfield díky iniciativě Mariany a Lukáše Smetanových a jejich rodinné Nadace Automatické mlýny, proměnou na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. V současné době zde sídlí krajská Gočárova galerie, Galerie města Pardubice (GAMPA), Vzdělávací centrum Sféra a pobočka Turistického informačního centra Pardubice. Rovněž se zde koná mnoho akcí nejrůznějšího zaměření - trhy, dětské dny, divadla, koncerty. Aktuality ohledně Automatických mlýnů sledujte na facebooku.
Příhrádek
Romantické trojúhelníkové náměstíčko s kašnou je spojením mezi historickým centrem a pardubickým zámkem. Dvě vstupní brány připomínají historickou funkci příhrádku, kdy sloužil jako opevněné předbraní. Jedno z nejkrásnějších zákoutí Pardubic je doplněno empírovou kašnou, lavičkami, knihobudkou.
V současné době zde sídlí nově otevřené Knihovní centrum u Vokolků, které spadá pod Krajskou knihovnu v Pardubicích. Navštivte zde třeba Literární muzeum.
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel sv. Bartoloměje byl postaven na začátku 16. století. Měl sloužit katolické menšině obyvatel města a zároveň jako rodová hrobka české větve Pernštejnů. Dominantu presbyteria chrámu tvoří mohutná pískovcová tumba, zakrytá mramorovým náhrobním kamenem s postavou Vojtěcha z Pernštejna. V roce 1912 získal objekt na západní straně bohatě zdobenou přístavbu.
Dochovaná původní dispozice a malířská výzdoba řadí tento kostel k unikátním dokladům o podobě chrámového prostoru v 16. století.
Larischova vila
Dlouho opomíjený skvost v podobě loveckého zámečku nebo také Larischovy vily se nachází v části města Pardubičky. Místo, kde se kdysi scházela pardubická smetánka na parforsní hony a koňské dostihy, zastiňuje další méně slavnostní etapa naší historie – 2. světová válka. Vila se stala sídlem praporu záložního policejního pluku Böhmen, tzv. Schutzpolizei a v její blízkosti bylo po atentátu na Heydricha popraveno 194 českých občanů z Pardubic a okolí a z vypálené obce Ležáky. V současné době je tento zámeček majetkem Československé obce legionářské a těší se intenzivní opravě a péči. Navštívit jej je možné jednou v roce při Dnech evropského dědictví (polovina září), kdy se zde konají komentované prohlídky.
Pietní území Zámeček
Zámeček je pietním územím, které je spojeno s událostmi 2. světové války. Na tomto místě bylo roku 1942 v období heydrichiády popraveno 194 českých občanů z Pardubic a okolí. Jeden z těchto dnů – 24. červen 1942 – byl vyhrazen na popravu obyvatel z obce Ležáky.
V říjnu 2021 se otevřelo nové muzeum, které tuto temnou část historie Pardubic připomíná. Památník Zámeček již získal několik ocenění a jeho návštěva je doporučována všem, kteří nechtějí zapomenout.
Pro více informací můžete navštívit webové stránky Památníku Zámeček.
Krematorium
Významná stavba architektury 20. století dokumentující bouřlivý rozvoj Pardubic. Stěžejní dílo architekta Pavla Janáka a malíře a výtvarníka Františka Kysely bylo vybrané z téměř stovky projektů v architektonické soutěži v roce 1918. Dílo navržené v poválečném rondokubismu zdůrazňuje především duchovní obsah a vychází z principu starokřesťanské baziliky.
V roce 1968 využil exteriéry a částečně i interiéry tohoto krematoria Juraj Herz pro film Spalovač mrtvol. Krematorium je národní kulturní památka.
Východočeské divadlo
Patří mezi nejstarší stálé divadelní scény v Čechách. K položení základního kamene došlo přesně v den 39. výročí položení základního kamene k Národnímu divadlu. Secesní budova Městského divadla byla postavena v letech 1906 – 1909. Projekt připravil architekt Antonín Balšánek. Nad tympanonem ozdobeným městským znakem se vypíná socha „Génia“ s tváří Emy Destinové, slavné české operní pěvkyně 20. století.
Máte chuť zajít si na představení do našeho divadla? Více informací a aktuální program na stránkách Východočeského divadla.
Kunětická hora
Hrad Kunětická hora vytváří přirozenou dominantu zdejšího kraje. První skutečná zmínka o hradu v Husitské kronice Vavřince z Březové se váže k roku 1420. Hrad byl nepochybně od počátku královský a byl důležitým opěrným bodem ve východních Čechách. Dal si jej postavit na počátku husitských válek hejtman Diviš Bořek z Miletínka, ale jeho monumentalitu mu propůjčily až stavební úpravy podniknuté pány z Pernštejna na přelomu 15. a 16. století. Kamenná okenní ostění a sklípková klenba v prostorách hradu jsou pozdně gotické, vstupní portál z roku 1509 je raně renesanční.
Hradní věž je nejvyšším místem v okolí a nabízí nádherné pohledy od hladin polabských rybníků až do Krkonoš. V sezoně je věž pravidelně přístupná, stejně jako hradní palác, jehož prostory jsou využity k výstavním účelům. Hrad je národní kulturní památkou, nabízí celkem čtyři prohlídkové okruhy s množstvím expozic a patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům Pardubického kraje. V sedmdesátých letech 20. století se na Kunětické hoře natáčel kultovní televizní seriál Arabela, hrad byl sídlem čaroděje II. kategorie Rumburaka. V létě hrad ožívá jarmarky, historickými slavnostmi či divadlem. Téměř pod Kunětickou horu lze také doplout na lodi Arnošt z Pardubic, která kotví v Pardubicích u Enteria Areny (v současné době v rekonstrukci). Ozdobou kunětického podhradí je i obora. Mezi její klenoty patří párek majestátních zubrů, malé jelení stádo, statní mufloni či divoká prasata.
Aktuální informace a otevírací dobu naleznete stránkách Kunětické hory.