Zelená brána

Naše stezka Vás ze všeho nejdřív zavede na vyhlídkovou věž - Zelenou bránu, odkud budete mít Pardubice jako na dlani. Tato renesanční dominanta se tyčí nad městem již od 16. století a tehdy nesla název Pražská - bránou se totiž jezdívalo do Prahy. Nový název se vžil po oxidaci měděné brány, čímž se vytvořila typická zelená střecha. Zajímavostí také je fakt, že Zelenou bránu tvoří dva objekty - brána a věž.

V současné době je Zelená brána využívána nejen jako vyhlídková věž, ale také jako výstavní prostor. V předbraní se konají vernisáže a tvořivé dílničky pro děti. Při stoupání na vyhlídkový ochoz je možné zhlédnout expozici Kronika města, která pomocí audiovizuálních efektů poutavě zprostředkuje informace o historii města.


Zelená brána

Pernštýnské náměstí

Pernštýnské náměstí

Měšťanské domy nesou stopy pozdně gotické výstavby z počátku 16. století v podobě kamenných ostění, portálů a zbytků malovaných nik v atikových štítech. Původně se jednalo o jednopatrové domy.

V období rané renesance přibyly patrové přístavby s obloučkovými štíty a malbami na fasádách a terakotových ostěních.


Dům U Jonáše (č. p. 50)

Průčelí domu zdobí monumentální plastický reliéf s postavou proroka Jonáše v tlamě velryby. V jeho přízemí se nachází cenná sklípková klenba z počátku 16. století. Dům je sídlem Gočárovy galerie. 

Radnice (č. p. 1)

Novorenesanční radniční komplex (arch. Jan Wejrych z let 1892-1894 vznikl přestavbou starších domů. V průčelí jsou medailony zpodobňující české krále. Mezi okny 2. patra najdeme fresky s alegoriemi ctností, na zadním průčelí sgrafita podle návrhu Mikoláše Alše, přestavující kult města Pardubic. Socha rytíře ve štítu byla vytvořena podle postavy Vojtěch z Pernštejna.

Evropský spolkový dům, bývalá Občanská záložna (č. p. 54)

V letech 1890-1901 palác Občanské záložny (č. p. 53 a 54), autorem úprav byl arch. Boža Dvořák. Zajímavá je také reliéfní výzdoba sochaře Viléma Amorta s Janem Žižkou a Kristem ve štítě. Reliéf mezi okny pak znázorňuje slyšení papežského legáta Fantina u Krále Jiřího z Poděbrad. V interiéru se rovněž nachází vstupní hala s dřevěným schodištěm.

Mázhaus - Dům U Sv. Václava (č. p. 3)

Gotický dům, po roce 1538 byl renesančně přestavěn. Za zmínku stojí gotické malované niky, renesanční pernštejnská terakotová ostění dveří, dále trojdílný pozdně barokní štít z 2. poloviny 18. století se zvlněnými římsami a plastika sv. Václava od Jakuba Teplého z roku 1799.

Stará lékárna – Matějovský (č. p. 51)

Dům má pozdně gotické jádro a dvoulodní mázhaus v přízemí. Klasicistní průčelí z konce 18. století bylo upraveno v 19. století. Od roku 1666 měl dům právo šenku, ve dvoře byly stáje a přístřešek pro povozy. Roky 1806 v domů zřizuje lékárník J. Menšík lékárnu, která fungovala až do roku 1976. Ve štítu se nachází reliéf Aeskulapa.

Oesterreicherův dům, dnes Krajská knihovna v Pardubicích (č. p. 77)

Příklad vývoje celého náměstí. Fasáda s pozdně gotickými renesančními prvky. Při restauraci průčelí byly v roce 1960 odkryty prvky gotické. Během rekonstrukce v roce 2000 byla uvnitř domu objevena středověká studna.

Morový sloup s balustrádou

Střed sousoší tvoří morový sloup s pozlacenou sochou Panny Marie na vrcholu. V roce 1695 je nechal postavit pardubícký děkan Valentin Kelčák neznýmým italským umělcem jako poděkování za záchranu města před morem. Jakub Teplý v letech 1773-1777 vytvořil kolem sloupu bohatou balustrádu s heraldickou výzdobou, symboly českého lva a postavami domácích světců.

Příhrádek

Trojúhelníkové náměstíčko, tzv. příhrádek tvoří spojnici mezi Pernštýnským náměstím a zámkem Pardubice. V minulosti sloužil jako opevněné předbraní a zároveň i jako hospodářské zázemí správy panství.

Na náměstí naleznete kašnu z počátku 19. století.

V současné době zde sídlí Galerie města Pardubic nebo Knihovní centrum u Vokolků.

Příhrádek

Zámek

Zámek

Počátky panského sídla v místech dnešního zámku sahají do konce 13. století. Sídlo prošlo několika přestavbami. Nejvýznamnější podnikli na konci 15. a počátku 16. století páni z Pernštejna.

Průvodní hrad přetvořili na palác a kolem něho nově vybudovali mohutné opevnění. Vznikl tak unikátní přechod mezi hradem a zámkem.

Východočeské muzeum

Na zámku sídlí Východočeské muzeum, které vybízí k návštěvě několika stálých expozic a příležitostných výstav. Ze stálých expozic stojí za navštívení:

  • Expozice S.K.L.E.M.
  • Expozice Pardubice - příběh města
  • Expozice Proti proudu času - Pardubicko v pravěku a raném středověku
  • Peníze si do hrobu nevezmeš
  • Zámecká věž - vyhlídka
Východočeské muzeum

Tyršovy sady

Tyršovy sady

Na místě mokřinatého území bývalého zámeckého příkopu roku 1931 vzniklo podle návrhů architektů K. Řepy, F. Potůčka a V. Vetešníka rozlehlé výstaviště, kde se konala celostátně významná „Výstava tělesné výchovy a sportu republiky Československé.“ Současně s přípravou výstavy byl postaven sousední atletický stadion a dostavěny nové objekty na náměstí Republiky (hotel Grand, Průmyslové muzeum – dnes Střední průmyslová škola potravinářská Pardubice aj.) Po skončení výstavy areál výstaviště sloužil jako atraktivní park s příležitostí společenského vyžití. Poslední pavilon někdejšího výstaviště zanikl roku 1977. 

Již roku 1927 byla v tomto prostoru založena pokusná jiřinkářská zahrada (zrušena 1967). Dík této aktivitě se Pardubice staly jedním z center pěstitelů jiřinek v Čechách a parku se neoficiálně říkalo „Jiřinky“. Na části území bývalé zahrady stojí od roku 1957 pomník Rudé armády (autor Josef Malejovský).

Kostel sv. Bartoloměje

Kostel se na svém místě nachází již od 16. století, kdy jej nechal postavit Vilém z Pernštejna a založil u něj klášter minoritů. Kostel měl také sloužit jako Pernštejnská hrobka, pohřben je tam však pouze Vojtěch z Pernštejna.

Původně se do kostela vcházelo severním vchodem z Kostelní ulice. V roce 1912 byl upraven vchod na západní straně a byla přistavěna sakristie. Nejcennějšími památkami v kostele jsou oltářní obraz Umučení sv. Bartoloměje a sousoší Kalvárie.

Kostel sv. Bartoloměje

Automatické mlýny

Automatické mlýny

Automatický velkomlýn bratři Winternitzů byl postaven v letech 1909-1911 s dokončením regulace řeky Chrudimky, současně se zprovozněním protější městské hydroelektrárny a s výstavbou důležitého železného mostu přes Chrudimku.

Budovu mlýnu projektoval architekt Josef Gočár. Podle jeho plánů se ve dvacátých letech uskutečnila dostavba. Úpravy objektů mlýnů se prováděly též na začátku šedesátých let 20. století. Gočárova monumentální stavba, připomínající romantický hra, je jedním z cenných dokladů uplatnění moderní architektury při výstavbě výrobního objektu.

Komenského náměstí - kostel Zvěstování Panny Marie

Farní kostel Zvěstování Panny Marie byl založen pány z Pardubic v polovině 14. století. Sám Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup, jej zaopatřil některými privilegii.

Zajímavostí je fakt, že ačkoliv v lodi najdeme žebrovou klenbu, v presbytáři se dochovala pozdě gotická sklípková klenba. Ke kostelu později přesídlil klášter minoritů (od kostela sv. Bartoloměje). Ke klášteru bylo zřízeno latinské gymnázium, kde později vznikl komplex školních budov. V současné době v těchto budovách sídlí zejména Krajský úřad Pardubického kraje.

Komenského náměstí - kostel Zvěstování Panny Marie

Dům U Jonáše 

Dům U Jonáše 

Výraznou reliéfní výzdobou průčelí má dům č. p. 50 U Jonáše. Výzdoba pochází pravděpodobně z doby krátce po roce 1797 a je připisována místnímu sochaři, řezbáři a štukatérovi Jakubu Teplému.

Rozměrný reliéf zachycuje biblickou pověst o Jonášovi a velrybě. Ve štítu domu je postava sv. Floriána a sv. Petra. V přízemí se dochovala velice kvalitní pozdně gotická sklípková klenba z doby Viléma z Pernštejna. V domě U Jonáše sídlí Gočárova galerie v Pardubicích, která je veřejnosti přístupná celoročně kromě pondělků.