Základní údaje o Městském obvodu Pardubice III


​​​​​​​Statutární město Pardubice je v souladu s ustanovením § 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, územně členěno na jednotlivé městské obvody s vlastními samosprávnými orgány. Městský obvod Pardubice III je jednou z územních částí města.
Vznikl po volbách do zastupitelstev obcí (městských obvodů) v listopadu roku 2002. Jeho území se rozprostírá v severovýchodní části města Pardubic.
Městský obvod Pardubice III leží na části katastrálního území Pardubice a části katastrálního území Studánka. Západní hranice (s obvodem Pardubice I) vede od železniční trati Praha – Česká Třebová po ulicích Na Drážce, Dašická, Na Okrouhlíku, Sezemická, Věry Junkové, Husova a po kanálu Halda až k řece Labe, která tvoří hranici města. Dále ve směru na východ je hranice totožná s hranicí města, s hranicemi katastrálního území Staročernsko (s obvodem Pardubice IV), katastrálního území Spojil (hranice města) a po hranicích katastrálního území Černá za Bory (s obvodem Pardubice IV) vede až k železniční trati Praha – Česká Třebová. Jižní hranice (s obvodem Pardubice IV) pak vede ve směru na východ po jižním okraji železniční trati až k hranici s katastrálním územím Pardubičky, po níž vede až k ulici Na Drážce.

Sídelními částmi městského obvodu jsou Dubina, Slovany, Studánka, Drážka a Hůrka. Do území obvodu pak náleží i části mimo hlavní oblasti. Jedná se například o území kolem povodí Labe, rekreační oblast U Haldy a Na Hůrkách. Jsou zde umístěny nejen rekreační objekty, ale i pole nebo lesní pozemky, stejně jako za obcí Spojil. Celá rozloha městského obvodu je 649 hektarů což představuje 7,85 % rozlohy města.

Při zahájení své činnosti koncem roku 2002 měl Městský obvod Pardubice III 16 655 obyvatel. V roce 2022, v době posledních komunálních voleb je na území Městského obvodu Pardubice III evidováno celkem 13 812 obyvatel a 2 112 cizinců, což představuje cca 17 % obyvatel města Pardubic.

Nejstarší historické kořeny má Studánka. První písemné zmínky o této obci pocházejí ze 14. století. Název je odvozen od přírodních pramenů a studánek, které se v oblasti nacházely. Po staletí měla Studánka převážně venkovský charakter a její obyvatelé se věnovali zejména zemědělství. Postupně byla začleněna do rozrůstajících se Pardubic.

Ostatní části dnešního obvodu byly dlouho méně zastavěné a rozvíjely se především ve 20. století. Významným mezníkem byla poválečná industrializace Pardubic, která přinesla rychlý růst počtu obyvatel a potřebu nové bytové výstavby. Největší změnou prošla oblast Dubiny, kde bylo v 70. a 80. letech 20. století vybudováno rozsáhlé panelové sídliště. To výrazně zvýšilo počet obyvatel a změnilo charakter celé lokality. Slovany, Hůrka a Drážka se rozvíjely postupně jako klidnější obytné části s rodinnými domy a menšími bytovými objekty.

Postupem času zde vznikla potřebná občanská vybavenost. V lokalitě městského obvodu jsou tři mateřské školy, dvě základní školy, bývalý Kulturní dům Dubina dnes slouží jako odloučené pracoviště DDM Beta (od 1. 1. 2026 Středisko volného času BETA Pardubice). Kromě zdravotního střediska v centru sídliště Dubina je zde i více zdravotnických soukromých zařízení. Sportoviště jsou zde otevřena pro veřejnost jak u základních škol, tak v lokalitě Slovan a Hůrek.

V těsné blízkosti sídliště Dubina se nachází Věznice Pardubice spadající pod Ministerstvo spravedlnosti. Městský obvod s ní spolupracuje při využívání pracovních sil. Za tímto územím jsou dále umístěny různé průmyslové či komerční areály.

Dnes je Městský obvod Pardubice III převážně obytnou částí města s kombinací sídlištní a rodinné zástavby, s důrazem na kvalitní životní prostředí a služby pro obyvatele.
​​​​​​​