Analýza 3 – 30 – 300 pro Pardubičky
Teplotní rekordy letos padaly jeden za druhým. Čím dál víc lidí si proto klade otázku, jak moc je místo, kde žijí na horko a sucho související se změnou klimatu připravené a co bude dál. Abychom to u nás v Pardubičkách nemuseli jen odhadovat, a mohli dál efektivněji plánovat obnovu a doplnění funkční zeleně, a připravit nás na budoucnost, nechali jsme si zpracovat odbornou analýzu od firmy ASITIS podle pravidla 3-30-300. Analýza řešila celé katastrální území Pardubiček a část Studánky a vyhodnotila celkem 1 171 budov sloužících k bydlení, práci nebo vzdělávání.
Výsledky jsou hotové a stojí za to se na ně společně podívat.
Pravidlo vzniklo na základě řady vědeckých studií o vlivu zeleně na zdraví a pohodu obyvatel měst a zahrnuje tři jednoduché podmínky:
3 – z okna domova, pracoviště nebo školy by měly být vidět alespoň tři vzrostlé stromy. Pohled na zeleň prokazatelně snižuje stres, zrychluje zotavení po nemoci a dlouhodobě zlepšuje duševní pohodu.
30 – každá čtvrť by měla mít alespoň 30 % plochy zastíněné korunami stromů. Vyšší zastínění souvisí s lepším vývojem dětí, nižší celkovou úmrtností i kvalitnějším spánkem.
300 – každý by měl mít kvalitní zelenou plochu (park nebo les o rozloze alespoň 1 hektar) v dosahu do 300 metrů od domova, tedy zhruba do pěti minut chůze. Blízkost zeleně motivuje k jejímu pravidelnému využívání a snižuje riziko srdečních a cévních onemocnění. Splnění všech tří podmínek najednou je náročné. I ve zdravě zelených městech se to podaří pouze menšině budov.
- Nejlépe dopadla první podmínka: pravidlo 3 splňuje 94 % budov (1 095 z 1 171). Vzrostlé stromy tedy většina lidí v Pardubičkách z okna skutečně vidí.
- U druhé podmínky je situace mnohem horší. Pravidlo 30 splňuje jen 16 % budov (189). Zastínění korunami stromů zdaleka nedosahuje potřebných 30 % ve většině čtvrti, byť je rozložení zeleně velmi nerovnoměrné. Některá místa mají pokrytí nad 50 %, jinde chybí prakticky úplně.
- Třetí podmínku, dostupnost parku do 300 metrů, splňuje 47 % budov (533).
Jak je na tom místo kde bydlíte, chodíte do školy či pracujete zjistíte v příloze mapového výstupu.
Nejhůře na tom je podle analýzy okolí průmyslového areálu, areál krajské nemocnice a severní část mezi Kyjevskou a Zelenou ulicí.
A co dál? Díky analýze nyní víme, kde přesně je nedostatek zeleně nejpalčivější a proč. Místo plošných opatření se budeme snažit doplňovat zeleň a pokračovat ve výsadbě klimaticky odolných druhů dřevin na místa, kde to je potřebné, postupně zapojovat další adaptační opatření, aby víc našich nyní přehřátých ulic bylo modrozelených, funkčních a dlouhodobě udržitelných, požadovat i nadále po investorech zapojení těchto opatření i v průmyslové zóně a dělat dílčí opatření s velkým dosahem, třeba zajistit branku která propojí areál nemocnice s parkem na Vinici.
Kdo je připraven, není překvapen! A v době klimatických změn to platí trojnásob!