Bít či nebít. Nemohl se rozhodnout. Strážníci mu pomohli

Klient, pro kterého jeli strážníci ve tři hodiny ráno do centra města, měl dvě zásadní vlastnosti – byl silně opilý a silně nerozhodný. Nejprve vyhrožoval taxikářům zabitím. Když přijela hlídka strážníků na místo, našla jej už v situaci, kdy klečí před taxíkem a žádá řidiče, aby zabil on jeho. Jakmile dorazili strážníci, zahrnul je do svého „bít či nebít dilematu (ne, není to pravopisná chyba)“ a spustil monolog, který zde nemůžeme pro četné vulgarismy opakovat, ale který by jistý kralevic dánský parafrázoval asi v tomto duchu: „Jsem velmi pyšný, mstivý, ctižádostivý; kyne mi víc přestupků, než co myšlenkově stačím vykonat, než co mám představy, jak je uskutečnit nebo času je provést. Proč se mají takoví chlapíci, jako jsem já plížit mezi nebem a zemí? Jsme vykutálení darebové, všichni; nikomu z nás nevěř. Jdi, kam náležíš, na záchytku! – Kde je váš otec?“
Výstup 30letého muže s 1,99 promile se potlesku na otevřené scéně na náměstí Republiky nedočkal. A protože i nadále odmítal vystoupit z role, na záchytku nejdříve sám chtěl, potom zase nechtěl, ujala se režie představení hlídka. Milého herce stáhla z repertoáru i ulice a dilema se záchytkou mu pomohla vyřešit. Po propuštění dostal krom účtenky za lůžko i lístek za svůj jevištní výkon, který toho večera publikum příliš neuchvátil.