Habsburkové a české předbělohorské korunovace

Cyklus historických přednášek
Habsburkové v českých dějinách 16. století

Královské korunovace představovaly důležitý moment v politickém dění většiny evropských monarchií: buď předznamenávaly, nebo přímo ohraničovaly začátek vlády nového panovníka. Nejinak tomu bylo i ve střední Evropě, kde Habsburkové podstupovali hned několik v mnohém podobných rituálů. Kromě říšské a uherské korunovace to byla také korunovace česká, která se až do 18. století stala nedílnou součástí nástupnických obřadů. Ty zahrnovaly například také slavnostní vjezdy do hlavních měst nebo holdování zemských stavů.
V předbělohorské době, kdy nebylo právo na český trůn dědičné, byly korunovace důležitou podmínkou nástupu nového Habsburka. Prvním z nich byl Ferdinand I., který po volbě a následné korunovaci zahájil dlouhou řadu habsburských českých králů. Přednáška se zaměří na to, co se v průběhu necelého století po nástupu Habsburků na český trůn (1526–1617) na tomto rituálu měnilo a co naopak zůstávalo stejné, stejně jako na proměňující se politické a společenské okolnosti, které jej provázely.