Místní část Mnětice je dle katastrálního území nejrozsáhlejší části našeho obvodu o rozloze 466 ha. Počet obyvatel k 1.1.20201 na tomto území činí celkem 410.

Základní občanská vybavenost:

  • obecní dům - v části hostinec
  • hasičská zbrojnice
  • sportovní areál
  • ostatní vybavení jako např. restaurace, obchody a pod.

Historie

Obce slaví svá výročí založení podle prvních písemně doložených zpráv. Mnětice mají první takovou zprávu z r.1244, i když podle prvního kronikáře obce, řídícího učitele Kohoutka, někteří historikové připouštějí založení obce resp. tvrze ještě v době pohanské. Usuzují tak mj. i podle patronymického jména tvrze, které dostala po svém zakladateli Mnatovi. Tou první písemnou zprávou z roku 1244 je list, ve kterém jsou uvedeni jako držitelé bratři Bohuslav a Fabián z Mnětic a Myslibor Beneda, syn Oleška z Mnětic. V roce 1393 držel Mnětice Markvart z Duban. V roce 1547 byly Mnětice prodány Janovi z Pernštejna, který je připojil k panství pardubickému. K Mněticím patří i Fořtovna a Štětín. Písemné záznamy o Fořtovně nejsou známy. O Štětínu jsou první záznamy z 16.3.1386, kdy nejstarší držitelé (jméno se nedochovalo) prodali Štětín Ještovi Janovi Noskovi.

Je zajímavé, že kromě rybníkářství se také ve zdejším kraji pěstoval chmel. U vsi Mnětice byly rybníky:Mnětický, Hluboký, Divous, Bezděčný, Nohavice, Podhavraní, Jistebník a Klárka. Za Pernštýnů bylo na panství pardubickém 330 rybníků. V 19. Století mizely rybníky a na jejich místě vznikaly úrodné lány, na kterých ve druhé polovině století se začala pěstovat výnosná cukrovka.

V roce 1872 byla rodinou Voženílkovou postavena na pronajatém pozemku mnětická kaplička, která od té doby vytváří kolorit obce. Je zasvěcena sv.Václavu a spadá pod římskokatolickou farnost dašickou.