Pěstí rozbil dveře trolejbusu; Pronásledovali jsme imaginární labuť

Pěstí rozbil dveře trolejbusu

Sobota půl třetí ráno a zvuk tříštěného skla. To je přesně kombinace, která signalizuje problémy. V tomto případě se tato kombinace odehrála na autobusové zastávce u krajského úřadu. Od nočního trolejbusu se v té chvíli snažil odcházet 32letý muž. K jeho velké smůle v té chvíli projížděla kolem i hlídka strážníků. Krom odcházejícího muže viděli strážníci především blikání dálkových světel obsluhovaných řidičem trolejbusu. Spěšně odcházejícího muže tedy strážníci zastavili a vrátili zpět k trolejbusu. Vzhledem k tomu, že prostřední dveře vozidla měly vysypané sklo a muž silně krvácel z pořezané ruky, nebylo příliš těžké uhodnout, co se dělo. Ostatně o tom, kdo dveře rozbil, měli jasno i všichni ostatní cestující včetně řidiče. Hlídka tedy muže usadila na zastávku, ošetřila a provedla dechovou zkoušku s výsledkem 1,83 promile. Vzhledem k výši způsobené škody předali strážníci případ policistům a zraněného muže záchranné službě.

Pronásledovali jsme imaginární labuť

Někdy se v práci strážníci doslova honí za přízraky. Ale přízrak labutě jsme tu ještě neměli. Vše začalo poměrně běžným oznámením. Labuť, která se pohybuje v komunikaci. Z Husovy ulice tyto historky známe, tamní labutí rodinka je celkem pověstná. Zde však šlo o světelnou křižovatku u hlavního nádraží a podle oznamovatelky byla labuť patrně zraněná, protože před auty ani autobusy nemůže vzlétnout nebo odejít. Hlídka tedy vyjela zkontrolovat, která labuť před nádražím usměrňuje dopravu. Žádného ptáka však v širém okolí nenašli. I to se stane. Jenže paní za chvíli volala znovu. Opět se dívá z okna a opět vidí labutí příběh. Ale ať na operačním středisku točí strážníci kamerami sebevíc, labuť nikde. Hlídka tedy vyjela znovu na místo a opět nikde nikdo. Prázdná ulice jak od Petra Muka v Oceánu blahé paměti. Strážník se tedy telefonicky spojil s oznamovatelkou a chvíli byl na pochybách, zda má halucinace on, nebo paní na druhém konci tohoto spojení. Žena mu do telefonu tvrdila, že jej sleduje z okna a on přece stojí hned vedle zraněné labutě, kterou právě objíždí troubící autobus. Vzhledem k tomu, že strážník stál na ulici sám a neviděl ani labuť, ani autobus, zhodnotil sobě situaci tak, že tento případ není pro městskou policii, ale patrně už pro jiného specialistu. Opatrně se proto ženy zeptal na její zdravotní stav a dostalo se mu ujištění, že její zdravotní stav je i přes věk 82 let skvělý.
Po tomto ujištění strážník několikrát vlídně ubezpečil seniorku, že vše je opravdu v naprostém pořádku, labuť není zraněna. Nato žena strážníkům hezky poděkovala a šla spát.

I takové případy se nám někdy stanou. Možná i my sami někdy za pár letu budeme vidět věci, které nejsou, to je prostě věk. Strážníci na operačním středisku to vzali sportovně, protože tohle určitě nebylo žádné zlomyslné volání, kterým někteří jedinci zatěžují tísňové linky. I tady se přes značné obtíže nakonec podařilo ženě se vzniklou situací pomoci. Stačí někdy vlídné slovo.