Silné stránky

  • Financování - existence jasných pravidel financování provozu škol a školských zařízení zřizovaných městem; propracovaný systém dotací pro sociální služby z rozpočtu města, propracovaný dotační systém z fondů kultury a sportu;

  • Nabídka vzdělávání ve městě – specializované základní školy, nabídka středních škol a VOŠ, umělecké školství; navíc specificky pro tuto KO existence Vyšší odborné školy – obor sociální práce a instituce poskytujících vzdělání pro oblast cestovního ruchu
  • Široce rozvětvená síť sociálních služeb, dobré zastoupení silných i kvalitních poskytovatelů sociálních služeb, dobrá spolupráce města s organizacemi v sociální sféře;
  • Infrastruktura a objekty - dva areály vodních sportů; plochodrážní stadion, dostihové závodiště; moderní víceúčelová ČEZ aréna; Městský atletický stadion; síť cyklostezek a cyklotras ve městě a okolí
  • Existence významných profesionálních institucí v kultuře
  • Akce, aktivity a tradice - tradice městských slavností a mnoha dalších akcí; tradice mezinárodních festivalů (pěveckých sborů a folklórního festivalu); tradice letectví (Jan Kašpar) a pravidelné konání Aviatické pouti; tradice dostihového sportu, výstava „Koně v akci“; tradice řady sportů a sportovních akcí celostátního a mezinárodního významu (Velká pardubická, Zlatá přilba, Juniorka)
  • Členství města v organizaci zabývající se koňskou turistikou, dostatek vhodného terénu pro koňskou turistiku
  • Dobrá koncepce péče o děti a mládež, dostatek aktivit pro organizované děti, široká paleta oblastí zájmové umělecké činnosti; dobře propracovaný program prevence kriminality ve městě
  • Péče o minority a sociálně slabé
  • Existence specializovaného školství pro přípravu dětí s handicapem (Speciální škola Svítání, o. p. s.)
  • Geografická poloha města s dobrým dopravím napojením, mezinárodní železniční koridor, mezinárodní letiště se stoupajícím počtem přepravených pasažérů; zajímavé historické jádro s mnoha památkami (zejména zámek a městská památková rezervace) a další památkové objekty a architektonické zajímavosti; tradiční asociace spojené s Pardubicemi – perník, Velká pardubická


Slabé stránky

  • Současná infrastruktura městské veřejné správy – 15 správních budov umístěných nahodile po městě, často špatně dopravně přístupných, s uzavřenou rakousko-uherskou úřední dispozicí prostor a s nenavazujícími agendami; živelně vybudovaný systém územně členěného statutárního města.
  • Infrastruktura a objekty - zastaralost některých sportovních zařízení v majetku města i v majetku sportovních klubů (Plavecký areál, plochodrážní stadión, Letní stadión…); chybějící víceúčelový sál s výbornou akustikou, špičkovou technikou a zázemím; chybějící hala mezinárodních parametrů pro sálové sporty; nedostatečná nadstandardní ubytovací kapacita, nedostatek vhodných prostor využitelných jako zkušebny či dílny pro amatérskou divadelní, hudební nebo taneční a výtvarnou činnost; nedostatek materiálně technické základny pro rozvoj kongresového cestovního ruchu; špatná dopravní dostupnost historického centra s omezenými možnostmi parkování v dosahu zámku.
  • Akce a aktivity - chybějící produkty cestovního ruchu pro více než jednodenní pobyt v Pardubicích, nedostatek kulturních a společenských akcí mezinárodního a nadregionálního významu, nevyužití potenciálu tradičních sportovních akcí pro cestovní ruch; nedostatek významných výstav, veletrhů a akcí kongresového typu; absence mezinárodního uměleckého festivalu (divadelního, hudebního, filmového); málo kulturních akcí v historickém centru města
  • Nekvalitní informační a navigační systém města
  • Děti a mládež - chybí větší počet klubových zařízení pro neorganizované děti a mládež (nízkoprahová zařízení); absence nízkoprahových klubů na sídlištích; nedostatek mladých učitelů, zejména mužů; nedostatečná kapacita ZUŠ a DDM
  • Nedostatek koncepce - nekoncepční propagace města; absence kulturní politiky města – zejména pravidel podpory; potíže s financováním oprav kulturních památek, chybějící koncepce
  • Málo sportovních "plácků" pro spontánní sportovní vyžití v intravilánu města; nedostatečné využití nábřeží Labe a Chrudimky a lesů na okraji města pro sport
  • Atraktivita pro cestovní ruch - obecně turisticky neatraktivní krajina, tradiční image města jako znečištěné průmyslové oblasti; návštěvnost města pouze v souvislosti s velkými akcemi, krátká doba pobytu ve městě; problematická kvalita obsluhy v restauracích; nízké využití potenciálu ruských turistů přepravovaných na letiště Pardubice
  • Nezájem ze strany organizací o propagaci v rámci města, neochota ke spolupráci mezi podnikateli v CR, neexistence cestovní kanceláře nabízející produkty zahrnující návštěvu Pardubic

 

Příležitosti

  • Soustředění zdrojů a spolupráce s rezortními orgány státu a s krajem v oblasti jednotné platformy poskytování správních agend a veřejných služeb
  • Kraj – Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, město Komunitní plán rozvoje sociálních služeb v kraji; tvorba krajské koncepce integrace cizinců; existence Programu rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy
  • Instituce - profesionální spolupráce mezi městem, organizacemi poskytujícími sociální služby, školami a dalšími institucemi (ÚP)
  • Financování - využití přínosu podnikatelské sféry do sociální oblasti (fundraising)
  • Otevření městských škol jako vzdělávacích a společenských středisek pro mládež i dospělé; otevření dalších školních hřišť a hřišť TJ pro veřejnost
  • Park vodních sportů u soutoku Labe s Chrudimkou, přitažlivé zpřístupnění nábřeží řek a lesoparků pro aktivní využití lidmi; rozvoj ploch pro nové druhy sportů a sportovních aktivit; areál sportovního vyžití a odpočinku pod Vinicí, propojení cyklistickou stezkou.
  • Rozvoj cestovního ruchu a městské turistiky, rozvoj cestovního ruchu zaměřeného na koně, členství v organizaci EuroEqus; zvýšený zájem návštěvníků z EU o návštěvu nových zemí Evropské unie
  • Finanční prostředky ze Strukturálních fondů; ze Státního programu podpory cestovního ruchu a Regionálního operačního programu
  • Rozvoj aktivit destinačního managementu v regionu Východní Čechy; oživení městské památkové rezervace a zámku; rozvoj kongresové turistiky; rozvoj koňské turistiky (spolupráce s městem Slatiňany, obcí Kladruby n.L., rozvoj jízdáren atp.); kvalitnější využití areálu pro výstavnictví – Ideon
  • Spolupráce s Pardubickým krajem, Hradeckým krajem a Hradcem Králové v oblasti podpory cestovního ruchu, spolupráce s Českou centrálou cestovního ruchu, Sdružením obcí a měst pro podporu cest. ruchu Východní Čechy
  • Kultura a volný čas - využití Tyršových a Bubeníkových sadů; otevření historického centra města do kulturního dění (zámecké valy, Příhrádek atd.); využití víceúčelového sálu Univerzity Pardubice


Hrozby

  • Resortní nebo decentralizační tendence ohrožující centralizovaný výkon správních agend a veřejných služeb ve městě.
  • Demografie - nízká porodnost; nárůst počtu obyvatel v postproduktivním věku s nedostatečnou kapacitou sociálních a zdravotnických zařízení pro seniory
  • Finance - vysoká poptávka po sociální péči bez dostatečných finančních zdrojů;
  • Sociální problematika - rostoucí míra – zejména dlouhodobé – nezaměstnanosti; zvyšující se počty neúplných rodin, neplnění rodičovských povinností; růst počtu bezdomovců a sociálně nepřizpůsobivých občanů
  • Migrace - Město se může stát enormně přitažlivým pro etnické a národnostní menšiny, cizince či uprchlíky; otázka cizinců přitom nebude systémově řešena (např. na krajské nebo celostátní úrovni)
  • Nedostatečná údržba stávajících sportovních zařízení, především v majetku sportovních klubů, způsobující jejich postupné chátrání; rušení sportovních zařízení
  • Faktory negativně ovlivňující rozvoj cestovního ruchu obecně (terorizmus, přírodní katastrofy, ekonomické problémy v důležitých zdrojových zemích a regionech)
  • Odchod sponzorů z kultury a sportu; neochota dostatečně podporovat kulturu ze strany kraje i státu; neochota dostatečně podporovat cestovní ruch ze strany kraje i státu; neochota dostatečně podporovat sport ze strany kraje i státu
  • Stoupající náklady na provoz kulturních a sportovních organizací města při stagnujícím rozpočtu města
  • Krácení rozpočtu pro cestovní ruch ze strany města, náročnost procesů vedoucích k získání finančních prostředků z vnějších zdrojů
  • Nízká priorita cestovního ruchu v rámci rozvoje města.