Rozhovor o znovuotevřeném areálu Automatických mlýnů s dvěma nejvyššími představiteli města
O Automatických mlýnech mluví poslední roky celé město, o jeho velkolepé přestavbě se už hovoří daleko za jeho hranicemi. Historický komplex budov, který byl v provozu více než sto let, byl transformován na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Unikátní areál na soutoku dvou řek v centru města má bezpochyby genius loci – znovuzrozenými mlýny se už nyní chlubí obyvatelé města, od konce září je budou najisto obdivovat jejich návštěvníci. Celé rekonstrukci Gočárových mlýnů, které jsou národní kulturní památkou, předcházelo sedm let intenzivních příprav na skvěle se doplňujících projektech v rámci mlýnského areálu, jimž stavební firmy dodaly formu a zdejší organizace vdechly život. O mlýnech, jejichž dveře se otevřely veřejnosti na konci letošního září, hovoří nejvyšší představitelé města, pardubický primátor Jan Nadrchal a jeho první náměstek Jakub Rychtecký, který byl u věci od samého začátku příprav.
Mlýny jsou otevřené, jaké jsou první dojmy z ohlédnutí se za dlouhými sedmi lety příprav a jednání?
Jan Nadrchal: Myslím, že mohu mluvit za všechny, kteří se na projektu podíleli, že se v nás mísí velká spousta pocitů – úleva i napětí, nechybí rozhodně pýcha, jak velkolepý a unikátní areál v našem městě máme. Hned na začátku rozhovoru je na místě poděkovat manželům Smetanovým, Pardubickému kraji i všem kolegům z naší pardubické radnice, participujícím subjektům, stavebním firmám, organizacím atd. Mají za sebou obrovský kus práce a sladit síly bylo mnohdy více než náročné. Za město Pardubice, majitele nové futuristické budovy skvěle ladící k cihlovému objektu věhlasného architekta Gočára, musím říct, že jsem neskutečně pyšný, jaký multifunkční a z architektonického pohledu fenomenální prostor zde skloubením nového a starého vznikl.
Pane náměstku, byl jste od začátku zodpovědný za projekt Sféry a Galerie města Pardubic a jejich umístění do Automatických mlýnů. Jak tento počin vnímáte?
Jakub Rychtecký: Zcela souhlasím s panem primátorem. Musím se připojit s poděkováním všem lidem, kteří se na projektu podíleli, podílejí a podílet budou, jsou jich desítky. Takhle náročný investiční projekt na koordinaci tří investorů, spolupráci veřejného sektoru se soukromým nemá od roku 1990 svým obsahem i rozsahem na území města obdoby. Je to průkopnický počin pro Pardubice. Je to osm let života od prvotního nápadu mít ve městě špičkové vzdělávací centrum polytechnických oborů tradičních pro Pardubice, během kterých jsme museli překonat spoustu překážek. Upřímně jsem dojatý a pyšný na celý tým. Čeho si však vážím, že jsme ještě spolu s tehdejším primátorem, kolegy z rady města, ale i opozicí vždy dokázali najít cestu, jak pokračovat (dopad covidu a válečného konfliktu na Ukrajině, související inflace pozn. red.), a projekt měl vždy až na jednotlivce širokou podporu napříč celým zastupitelstvem. Děkuji tedy všem kolegyním a kolegům za odvahu, se kterou do toho s námi šli, to není samozřejmost. Přestože nás nyní do konce roku čeká zkušební provoz, během kterého budeme ladit detaily, jsem už nyní přesvědčen, že Automatické mlýny budou pro Pardubice tím, čím jsou Dolní Vítkovice pro Ostravu. Všechno do sebe zapadlo, když mlýny vydražil osvícený architekt Lukáš Smetana s vizí zrekonstruovat areál a otevřít ho veřejnosti, nikoli s plánem jen tvrdého developmentu. Jednání byla náročná, ale korektní a všichni jsme si uvědomovali, že můžeme vytvořit novou čtvrť, která bude pro Pardubice obrovskou přidanou hodnotou ve vícero oblastech.
Měli jste od začátku jasno, co ve mlýnech bude?
Jakub Rychtecký: Radnice měla ještě předtím, než přišli Smetanovi, v plánu postavit ve městě centrální polytechnické dílny, špičkové nadstavbové vzdělávací centrum, které bude podněcovat k chemii, fyzice, robotice, elektrotechnice, ale i řemeslným oborům napříč generacemi, hlavně pak žáky našich základních škol. Město vytipovalo dva prostory, kde by mohly vyrůst. Jedna z variant byla připojit dílny k objektu na Dukle, kde máme hvězdárnu a Dům dětí a mládeže. Pak jsme přišli s myšlenkou areálu mlýnů, který má, jak bylo řečeno, genius loci. Je to jedna z mála národních technických památek v Česku a také místo velmi dobře dostupné MHD v Pardubicích. Začali jsme srovnávat pro a proti, mapovat dostupnost z jednotlivých škol a sestavovat program, co všechno by mělo místo splňovat. Došli jsme k názoru, že právě kouzelné umístění Automatických mlýnů je tou přidanou hodnotou. Přestože nešlo o náš majetek, představovaly mlýny absolutně nejlepší místo. Vedle toho jsme věděli, že máme nedostačující prostory pro současné umělce a pro moderní nesbírkovou Galerii města Pardubic. Náš záměr se navíc potkal s plány nových majitelů Smetanových. Nejdříve jsme se s Lukášem Smetanou začali domlouvat my, pak se navíc připojil Pardubický kraj s tím, že by rádi přesunuli Východočeskou galerii do části Gočárových mlýnů. Příklady z Evropy, kde se dávají dohromady různé koncepty, kdy se spojí víc funkcí občanské vybavenosti, výstavnictví, vzdělávání, k tomu i nějaká komerce, velmi dobře fungují. V budově na Příhrádku, kde sídlí městská galerie, jsme navíc platili nájem, tak jsme se rozhodli sestěhovat do areálu mlýnů. Domluvili jsme se, že odkoupíme od Lukáše Smetany bývalý sklad mouky, který uzavírá celý areál, a přesuneme tam naši galerii GAMPA a nad ní vybudujeme Sféru – centrální polytechnické dílny. Podobu našemu objektu vdechl uznávaný architekt Jan Šépka. Logickým krokem pak bylo vytvořit v tomto místě pobočku turistického infocentra.
Pane primátore, je třeba určitě zmínit velmi významnou podporu z evropských zdrojů.
Jan Nadrchal: Rozhodně. Jsem přesvědčený, že pokud by město kupovalo mlýny jako celek, velmi těžko by hledalo investora, který by nechtěl území „jen“ zdevelopovat. Navíc v době, kdy město činilo tato rozhodnutí (rok 2014 pozn. red.), nebyly dostatečně známé dotační příležitosti, které se otevřely až později v průběhu času. Společná téměř miliardová investice města Pardubic, Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových a Pardubického kraje do rekonstrukce této významné památky a jejího okolí v centru města na břehu řeky Chrudimky byla z velké části uznatelných nákladů financována z evropských zdrojů, dohromady cca 400 milionů korun. Bez evropských peněz by mlýny nebyly. Nadace Automatické mlýny a kraj čerpají dotaci z ITI Hradecko-pardubické aglomerace, z těch, které jsou zaměřeny na kulturu, památky a dědictví. Město čerpá finance ze dvou prioritních os orientovaných na vzdělávání a jedné na kulturu, památky a dědictví. Přípravy jsme koordinovali v návaznosti na jednotlivé dotační tituly. Dotace na stavební část v gesci města Pardubice činí z evropských fondů 170 milionů korun.
Pojďme ke špičkovému polytechnickému vzdělávacímu centru Sféra, které je naprostou novinkou a široko daleko ojedinělým počinem. Nakolik hrálo roli, že jsme městem průmyslu, které má silnou industriální, elektrotechnickou a chemickou tradici?
Jan Nadrchal: Naprosto zásadní. Práce v řemeslných nebo polytechnických oborech už není jen o špinavých rukou, ale o práci s moderními technologiemi. Osobně mám velkou radost ze špičkového vybavení v učebnách robotiky a IT učebnách, ke kterým mám blízko. Jsou to obory, ve kterých je budoucnost, a po těchto oborech bude u nás v regionu vždy poptávka. Sféra je příležitostí, jak podpořit zájem o tyto a další obory, jako je například chemie a elektrotechnika, nejen v dřívějším věku, ale napříč celými generacemi, cílová skupina je z mého pohledu 3 až 99 let.
Jakub Rychtecký: V posledních letech jsme za přispění stovek milionů korun z evropských peněz výrazně a skokově zlepšili kvalitu vybavení odborných učeben námi zřizovaných základních škol. Ale i s ohledem na budoucí profesní uplatnění a regionální zaměstnavatele v IT, robotice, chemickém průmyslu, elektrotechnice jsme vnímali potřebu nadstavby, vytvoření špičkového vzdělávacího centra, které nebude jednorázovou zábavou, ale místem pro koncepční práci s talentem, místem pro projektovou, interaktivní, prožitkovou odbornou výuku, zájmové a neformální vzdělávání, kroužky... Místem, které zprostředkuje vědecká dobrodružství. Místem, které vzdělává pro budoucnost, vytváří prostor pro kreativitu, tvorbu a objevování nových souvislostí a spojuje komunitu – rodiny, děti, firmy z regionu a vzdělávací instituce. Místem pro tátu se synem, kteří si budou chtít například něco vyrobit v dílně kovu nebo dřeva a odvézt si to domů. Nebo pro mámu s dcerou, které se vyřádí v učebně textilu – nejprve graficky u návrhu, pak u šicího stroje – a ušijí si vlastní šaty. Máme už zpětnou vazbu od zaměstnavatelů z regionu, univerzit, pedagogů ze středních i základních škol z regionu, kteří se na přípravách podíleli, že vybavení, které máme k dispozici je opravdu TOP v republice. Bavíme se o chemických, přírodopisných a fyzikálních laboratořích, IT učebně s virtuální realitou, učebně robotiky. Do vybavení a technologií jsme investovali 89 milionů korun s tím, že dotace z evropské unie určené na vzdělávání bude činit 68,4 milionu korun.
Sféra i GAMPA se nachází v krásné futuristické budově uzavírající náměstí mlýnů, co si myslíte, že bude největším tahákem pro veřejnost nebo nahodilého návštěvníka?
Jakub Rychtecký: Určitě to je obrovský promítací sál přes dvě patra Science on Sphere, tzv. Věda na kouli. Tento sférický projekční systém vytvořený Národním úřadem pro oceány a atmosféru s prstencem okolo, který v tomto rozsahu nemá nikdo jiný v Evropě, odkryje účastníkům seminářů a návštěvníkům tajemství planety naprosto nevídaným způsobem, zprostředkuje v reálném čase například živelné katastrofy jako hurikány, tajfuny, tsunami a jiné extrémní úkazy, které ovlivňují naši planetu a životy nás všech. Již teď jsou součástí této licencované technologie tisíce výukových programů, včetně časové osy růstu populace planety, dopadů změn klimatu, epidemií nebo aktuálních ukázek pohrom, nejaktuálněji třeba povodní v Libyi, ale i vesmíru. Koneckonců tato technologie nás dovedla i k názvu vzdělávacího centra Sféra. Myslíme však i na předškoláky a rodiny s dětmi od 3 do 7 let prostřednictvím interaktivního Sférického hřiště, kde se děti v pohybu stanou aktivními badateli a na vlastní kůži zažijí řadu fyzikálních a dalších přírodních zákonů.
Jan Nadrchal: Velmi zdařilé je také venkovní schodiště, které má kapacitu 250 míst. Může zde vzniknout např. letní kino, ale je prostorem i pro další formy setkávání. Součástí galerie, která ve spolupráci se zahraničními umělci začíná velmi moderní výstavou Mlýnský ostrov, jsou i nové rezidenční ateliery pro studenty, které ve městě doposud chyběly. Jsme domluveni s panem náměstkem, že bychom zde rádi využívali nové prostory v přízemí pro workshopy a setkání s veřejností, například k prezentaci městských projektů a vizí.
Galerie města Pardubic je již zavedenou organizací. Jak bylo náročné připravit se na rozjezd Sféry a jaký bude její provoz?
Jakub Rychtecký: Za tímto účelem jsme už v roce 2020 založili spolek, jehož zakládajícími členy jsou město, Nadace pro rozvoj města Pardubic a také Krajská hospodářská komora Pardubického kraje sdružující klíčové zaměstnavatele. Toho si nesmírně vážíme. Celé fungování centra stojí nejen na co nejmodernějších, nadstandardních technologiích a vybavení, neméně důležitým prvkem jsou totiž právě lidé. Ti, co vytvářejí vzdělávací programy a dávají dohromady náplň Sféry, ti, kteří zde budou fungovat jako lektoři. Formu spolku jsme volili právě pro pružnější spolupráci s firemním sektorem, neboť ve Sféře chceme co nejvíce zapojovat lektory z praxe, v propojování špičkového lidského kapitálu je obrovská přidaná hodnota Sféry. Těší mě, že řada technologických firem se už takto aktivně zapojuje, zmínit mohu například v Pardubicích působící švýcarskou firmu Stäubli, která poskytuje špičková průmyslová a mechatronická řešení po celém světě, nebo pardubickou inovativní a technologickou firmu JHV Engineering, která vytváří řešení například pro BMW nebo AUDI a podobně. Máme také uzavřené memorandum s Univerzitou Pardubice, která spolupracuje zejména skrze Fakultu chemicko-technologickou na tvorbě výukových programů, a lidé z jejího prostředí se také podílejí na lektorské činnosti. Je to i příležitost, jak si podchytit talentované děti, aby nám do budoucna studovaly na univerzitě v Pardubicích. Panu řediteli Sféry Koppitzovi se ve velmi krátkém čase daří tvořit skutečně silný, kreativní a nadšený tým. Věřím, že i přes porodní bolesti, které se vždy u nového projektu přirozeně objevit musí, bude to fungovat skvěle, potenciál máme obrovský. Aby se vše podařilo vyladit, počítáme do konce letošního roku se zkušebním provozem. Ten bude sedm dní v týdnu, v pracovním týdnu do 14 hodin pro školy, od úterý do pátku v odpoledních hodinách formou devadesátiminutových zájmových kroužků, v podvečerních hodinách formou seminářů, workshopů a otevřených dílen. O sobotách a nedělích počítáme s otevírací dobou od 9:30 do 17 hodin formou zážitkových a vzdělávacích kurzů, workshopů a otevřených dílen pro veřejnost a rodiny s dětmi.
Pane primátore, prosíme o závěrečné slovo. Co byste celému areálu Automatických mlýnů popřál?
Jan Nadrchal: Areálu Automatických mlýnů s důrazem na Galerii města Pardubic a vzdělávací centrum Sféra přeji nejen ekonomickou rentabilitu a skvělý management, ale především zájem, přízeň a nadšení návštěvníků všech generací, pro jejichž smysly a potěšení jsou organizace vytvořeny. Mlýny jsou po právu další velkou chloubou města!