Socha T. G. Masaryka

Historie

---

Pomníky Tomáše Garrigua Masaryka, strůjce samostatného Československa a jeho prvního prezidenta, patřily k hlavním prvkům reprezentace nového státu. Není náhodou, že pardubický pomník vznikl na základě podnětu někdejších legionářů z řad pardubických vojáků, kteří patřili k hlavním oporám mladého Československa. K umístění pomníku bylo vybráno náměstí Legií na dostavovaném Zeleném předměstí, jemuž dala socha patřičné symbolické těžiště. Legionářská symbolika pomníku byla prohloubena i volbou autora, jímž byl Otakar Španiel (1881-1955), bratr legionáře Oldřicha Španiela a tvůrce řady prezidentových pomníků. Socha, slavnostně odhalená v v rámci oslav 10. výroční vzniku Československa 21. října 1928, sdílela osud řady dalších Masarykových pomníků. Jako nežádoucí připomínka zakladatele samostatného Československa byla v noci z 26. na 27. dubna 1940 odstraněna a následně nejspíš využita jako zdroj cenného bronzu. V mladších snahách o obnovu pomníku se zrcadlí dějiny poválečné dějiny Československa. Úsilí o obnovu pomníku bylo zahájeno hned po válce, ale po komunistickém převratu bylo připomínání Masaryka opět z hlediska vládnoucí ideologie nemístné. Další pokus v roce 1968 byl opět neúspěšný. Smutnou památkou na pomník byl podstavec, který na náměstí Legií celou dobu stál, odstraněn byl až v roce 1974, kdy se náměstí jmenovalo Leninovo… Masarykova socha se na své místo vrátila až po roce 1989. Nejprve byla na podnět Klubu přátel Pardubicka na místo osazena pamětní deska (1990). Nový impuls obnově pomníku dalo nalezení původního Španielova modelu (1994). O dva roky později město Pardubice zahájilo práce na obnově pomníku, který byl podle návrhu Jaroslava Brože, vycházejícího ze Španielova originálu, osazen symbolických 80 let po založení Československa 28. října 1998.