Kašpar Jan, ing.
Narodil se 20. května 1883
Český konstruktér letadel a průkopník aviatiky
Jeho otec vlastnil a provozoval slavný pardubický hotel Veselka. Jana od dětství zajímala technika. Vystudoval reálku v Pardubicích. Poté pro svůj přetrvávající zájem o techniku (hlavně stroje a motory), začal studovat strojní inženýrství na Vysoké škole technické v Praze. Absolvoval také jeden semestr na automobilové škole v německé Mohuči, kde později nastoupil do zaměstnání a odstartoval svou pracovní kariéru technického zaměření. V práci se seznámil se synem majitele firmy Basse & Selve, se kterým společně začali závodit v automobilech a na motorových člunech. Zde se poprvé objevil jeho zájem o aviatiku a letectví, který ho provázel po celý zbytek jeho života.
V roce 1909 se vrátil do Pardubic, kde se začal věnovat konstrukci letadel, jeho touhou bylo létání s vlastním strojem. To se mu později podařilo, ale cesta za tím byla značně složitá. V průběhu pokusů o sestrojení prvního letadla v roce 1909 se dozvěděl, že francouzský pilot Louis Blériot překonal na stroji vlastní výroby kanál La Manche.
Tento čin Kašpara motivoval, aby svoje letadlo dokončil. Nicméně se potýkal se spoustou problémů spojených s nedostatkem zkušeností, takže se rozhodl v roce 1910 odjet do Francie, stroj Blériot si zakoupit a upravit. Ovšem ne zcela vydařený byl jeho první pokus, kdy po několika skocích po dráze poškodil vrtuli. O tři dny později však provedl první let (duben roku 1910), kdy se mu podařilo udržet stroj ve vzduchu na vzdálenost 2 kilometry při výšce necelých 30 metrů, což znamenalo veliký úspěch, protože se jednalo o prvního Čecha, který kdy letěl. V červnu téhož roku si udělal pilotní zkoušky, aby mohl předvádět ukázky létání divákům v českých městech tehdejšího Rakouska-Uherska.
O rok později již měl své letadlo hotové a plánoval první dlouhý přelet. Jako zkušební let byla zvolena trasa Pardubice-Chrudim a zpět ve výšce několika set metrů. Ve stejný den Kašpar provedl i první let s pasažérem, kterým byl jeho bratranec.
Za nejslavnější z jeho letů je považována trasa Pardubice-Velká Chuchle (13. května 1911). Vzdálenost trasy byla přes 120 kilometrů při výšce letu kolem 800 metrů nad zemí. O jeho úspěšnosti a věhlasu hovoří také fakt, že neustále pořádal v různých městech letecká vystoupení, kde divákům ukazoval základy aviatiky s přehlídkou vzletu a přistání aeroplánu. Po jednom z přeletů také věnoval své letadlo Blériot XI Národnímu technickému muzeu v Praze, kde je stroj vystaven dodnes.
Avšak do dalšího vývoje situace a konstruování letadel zasáhla 1. světová válka, která způsobila přerušení jeho aviatické poutě a následně i její zánik. Konstruování letadel nabralo enormního zrychlení v rámci vyzbrojení jednotlivých armád. Ani takový konstruktér jako byl Kašpar se nemohl porovnávat se státními rozpočty a jejich téměř neomezeným přísunem kapitálu na vývoj nových zbraní, mezi které bezpochyby patřila i letadla. V rámci narukování byl odveden a zařazen jako technik k leteckému útvaru. Po válce byl zaměstnán na ministerstvu veřejných prací a poté začal podnikat v obchodování se dřevem, ale v tomto oboru nebyl tak úspěšný jako v létání. Zemřel 2. března 1927.
Více informací včetně dobových fotografií na stránkách Národního technického muzea v Praze (odkaz zde).
Specifické údaje o jeho upraveném stroji Bleriot XI můžete vidět na stránkách Národního technického muzea (odkaz zde).
Do Síně slávy pardubického sportu byl uveden v roce 2000 mezi 10 nejlepšími sportovci Pardubicka 20. století.
