Pomník bratranců Veverkových

Historie

---

Bratranci Václav a František Veverka z Rybitví v roce 1827 inovovali pluh, který nově díky jejich vynálezu půdu nejen rozrýval, ale i obracel, čímž významně přispěli ke zvýšení produktivity zemědělství. O vynález ruchadla se o pět let později přihlásil německý úředník z nedalekých Choltic Johann Kainz. Spor o ruchadlo se záhy stal sporem česko-německým a přerostl v otázku politickou. V české tradici se stali Veverkové mýtickými postavami, příklady správného češství a byli stavěni na piedestal vedle objevitele bleskosvodu Prokopa Diviše a vynálezce lodního šroubu Josefa Ressla. V příbězích údajných křivd a ústrků, kterých se dočkali, se prý odrážely osudy českého národa. Uvedené ideje si podle dobového mínění zasloužily zhmotnění v pomníku, vždyť „oslava vynálezcův ruchadla dokonává vítězoslavné dílo vzkříšení národa českého“. Příklad Veverků měl dokládat, že „malý jest národ náš, však velké lidstvu vykonal skutky,“ čímž zároveň sloužil jako příslib do budoucna. Výbor pro postavení pomníku zorganizoval soutěž na jeho návrh, které se zúčastnili přední čeští umělci. Porota, jíž předsedal zakladatel Sokola a estetik Miroslav Tyrš, vybrala plány Josefa Strachovského (1850-1913), který připravil několik variant. Ohledával jimi nejvhodnější způsob představení zrodu ruchadla. K realizaci bylo vybráno sousoší stojícího rolníka Františka, který drží jako zhmotnění své myšlenky model ruchadla a předvádí jej sedícímu kováři Václavovi. Pro pomník byla vybrána frekventovaná křižovatka dnešní třídy Míru a Masarykova náměstí. Pomník byl odhalen v rámci výstavy zemědělských nástrojů a při celonárodním sjezdu českého rolnictva 7. září 1883. Slavnostní akt, jenž vyvrcholil projevem předního politika Františka Ladislava Riegra, se stal výrazem národního a politického sebeuvědomění české společnosti. V současnosti je pomník umístěn v parku u nedalekého kostela sv. Jana, kam byl přesunut po demolici synagogy (1958). V roce 1992 prošlo sousoší kompletní rekonstrukcí.